Mírné změny v chování zvířat si ale vědci všimli. „Zimování není tak hluboké, jako obvykle,“ uvedl Zukal.

Dodal, že kvůli častému vyrušování a buzení letouni ztrácí tukové zásoby, které jsou pro jejich dlouhý spánek důležité. Proto každoročně ustupují netopýrům i turisté. „Veřejně přístupná zimoviště jsou v prosinci, lednu a únoru zavřená. Týká se to jeskyně Balcarky a Kateřinské,“ přiblížil Antonín Tůma z vedení Správy Moravského krasu.

Právě v těchto třech měsících na přelomu roku je zimní spánek netopýrů nejhlubší. Správa Sloupsko-šoušůvských jeskyní pouští návštěvníky pouze na prohlídky se šetrnějším osvětlením do šošůvské části, kde nezimují.

Zoologové budou v druhé polovině února pokračovat ve sčítání i ve zbytku krasu. Skupiny specialistů si rozdělí nejvýznamnější místa a vizuálně počítají, někdy si pomůžou dalekohledem. „Zvířata nesundávají ze stěn ani nekroužkují. Chtějí co nejméně narušit jejich životní cyklus,“ přiblížil vedoucí Správy Moravského krasu Leoš Štefka.

Kvůli zimování se do krasu stahují netopýři z téměř celé Moravy. Sloupsko-Šošůvské jeskyně a Býčí skála patří k pěti největším zimovištím v České republice. Nejčastěji se v krasu vyskytuje netopýr velký a vrápenec malý.

IVETA BORKOVÁ