Vysvětlil, že do lesa sice myslivci chodí, ale trvá desítky hodin, než si prase takzvaně vysedí. „V současnosti, kdy rostou na polích plodiny, které jim chutnají, je lov o to obtížnější. V lánech kukuřice, obilí a řepky zvěř nejde vidět. Odlov se tak zatím nezvýšil. A mimořádná opatření na to nemají vliv,“ přiblížil Zelený.

Podobné je to i ve vojenském újezdu Březina na Vyškovsku. Lovci tam na území plumlovské divize vojenských lesů a statků odstřelí ročně tisíc až dvanáct set kusů černé zvěře. Armáda chce tyto počty kvůli hrozbě šíření nákazy zvýšit. „Do lesů v újezdu nechala umístit čtyři odchytová zařízení. Jde o klece s návnadou,“ přiblížil mluvčí vojenských lesů Jan Sotona.

Vojáci se rozhodli zvýšit zástřelné, tedy odměnu za ulovení divočáka. Tisícikorunové zástřelné podle návrhu vlády mělo náležet i ostatním myslivcům. „Stále lovíme, ale odměnu nedostáváme. O tom se jen uvažovalo. Takže si lidé nemusí myslet, že chodíme na prasata kvůli penězům,“ ubezpečil Zelený.

Použít k lovu odchytová zařízení plánují i státní lesy. Výrobně-technický ředitel podniku Václav Lidický věří, že to zvýší počty ulovených kusů. „V honitbách zintenzivníme lov prasat na nejvyšší míru,“ ujistil.

Veterináři rozdělili republiku na tři zóny. První je Zlínsko, kde se nákaza objevila a kde se nesmí lovit. Druhá leží mezi dálnicemi D1 a D2, kde se musí lovit intenzivně a kam spadá i část Vyškovska. Do třetí patří zbytek země.

Všechny úlovky z druhé zóny podléhají podle ředitele krajské veterinární správy Jaroslava Salavy povinnému vyšetření na mor.  Na Vyškovsku zatím nikdo nepotvrdil nakažené zvíře. Mor se objevil na Zlínsku na konci června. Úřady od poloviny července nařídily myslivcům intenzivní odstřel černé zvěře s tím, že v druhé nárazníkové zóně smí použít i nepovolené způsoby lovu, jako je využití noktovizorů. Výjimky mají i lovci v třetí zóně.

Mor prasat• Africký mor prasat je virové onemocnění.
• Pochází z Afriky.
• Inkubační doba trvá 3 až 19 dní.
• Prase domácí i divoké po nakažení do několika dní uhynou.
• Nemoc přenáší paraziti: klíšťáci. Šíří se také kontaktem a krmivem.
• Do Evropy se virus poprvé dostal v 2. polovině 20. století. Mor se už objevil v Polsku, Litvě, Gruzii, Rusku či na Ukrajině.
• Virus není přenosný na člověka.