Pavel Chlum si nedokáže představit, že by jeho nezaměstnaný vysokoškolsky vzdělaný kamarád s desetiletou praxí v manažerské pozici musel vzít do ruky lopatu a uklízet z ulic sníh. „O práci přišel na začátku roku a od té doby se mu nedaří uchytit, protože chce úplně změnit zaměření. Vybíravý není, ale samozřejmě nechce třeba nabízet zdravotní pojištění. Práci proto dosud nemá,“ podotkl Chlum.
Jenže od Nového roku budou lidé, kteří jsou registrovaní na úřadu práce déle než dva měsíce, bez ohledu na své vzdělání a předchozí praxi vyzvaní, aby se zapojili do veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby. Dosud mohli odmítnout.
Pokud to ale udělají od ledna, z evidence úřadu práce vypadnou a přijdou tak i o podporu. „Vše přinese až praxe, protože vůbec netušíme, kdo bude ochotný dané práce vykonávat. A samozřejmě budou nezaměstnaní, kteří budou chtít vykonávat adekvátní práci ke svému postavení. Práci ale budeme hledat těžce, obávám se, že to bude problém,“ myslí si vyškovský místostarosta Roman Celý.
Obce totiž po nezaměstnaných vyžadují především zametání chodníků, podzimní sběr listí nebo třeba výkopové práce. Přes zimu pak pomáhají zvládat sníh. Třeba okresní město bude práci nabízet prostřednictvím svých organizací, jako jsou Správa majetku města Vyškova, Vyškovské služby nebo vyškovský zoopark.
Podle Celého ale bude záležet na tom, zda budou městu ochotné vypomáhat i třeba neziskové organizace. „Ve městě je třeba oblastní charita nebo sdružení Piafa. S jednotlivými řediteli si musíme sednout a vše projednat. Samozřejmě jde také o to, aby se i samotní lidé zajímali o práci ve svém okolí,“ připomněl Celý.
Novinky v přístupu k nezaměstnaným budou řešit také v Ivanovicích na Hané. Tam mají podle tajemníka Jana Kováře už dvou a půl leté zkušenosti s veřejnou službou. „Nezaměstnaní si díky tomu vylepší dávky, nám zase pomůžou s úklidem města a údržbou zeleně. Zkušenosti jsou dobré,“ řekl Kovář.
Zájem je malý
Naopak nevalné zkušenosti nejen s veřejně prospěšnými pracemi, veřejnou službou, ale i třeba s lidmi určenými pro obecně prospěšné práce, kterým práce nařídí soud coby alternativní trest, mají ve Slavkově u Brna. „Bude to chtít citlivou ruku, protože na malém městě to pro lidi, kteří budou takto vystavení na veřejnosti, může být problém. Zkušenosti s nezaměstnanými máme letité, počty lidí, kteří chtějí práce zastávat, ale rok od roku klesají,“ prohlásil ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.
Od Nového roku největších změn dozná podle ředitele brněnského úřadu práce Jana Marka zejména veřejná služba, která lidem v hmotné nouzi pomáhá s navýšením sociálních dávek. „Momentálně intenzivně jednáme s obcemi a neziskovými organizacemi. Dosud lidé z veřejné služby pracovali dvacet až třicet hodin měsíčně. Nyní to bude až dvacet hodin týdně,“ uvedl Marek.
Úřad práce bude uzavírat smlouvu s realizátorem veřejné služby, což budou zpravidla obce. „Zákon skutečně říká, že kdo bude po dvou měsících na úřadě práce na veřejnou službu vyslaný a odmítne, bude vyřazený z evidence. Praxe bude ale jiná, určitě budeme k celé věci přistupovat velmi citlivě a je důležité podotknout, že se budeme zaměřovat na uchazeče, kteří jsou dlouhodobě vedení v evidenci úřadu práce. Vše záleží na zkušenostech v prvních měsících příštího roku, rozhodně ale nepůjde o žádnou šikanu ze strany úřadů práce. Veřejná služba bude takovým aktivizačním nástrojem, cílem je motivovat uchazeče o zaměstnání k aktivnímu přístupu v řešení jejich situace a vytvořit jim podmínky pro získání pracovních návyků,“ doplnil Marek.
Vykonáváním veřejně prospěšných prací nebo veřejné služby si nezaměstnaní nebo lidé s nízkými příjmy mohou přilepšit. Pokaždé však jiným
způsobem. Za veřejně prospěšné práce dostávají mzdu, výkon veřejné služby zase zabraňuje jejich sociální izolaci a udržuje výši příspěvku na živobytí.
