Možnost prohlídky je součásti sedmdesátiletého výročí založení výcvikového areálu. Konat se měla už loni, kvůli covidovým omezením ji však armáda přesunula až na teď.

Počet míst je omezený kapacitou autobusu, který účastníky místem převáží. Jednu ze zastávek hlásí průvodce Libor Peca u někdejšího loveckého zámečku Ferdinandsko. Památka viditelně chátrá. „Stavbu inicioval ve vyškovských lesích v roce 1757 kardinál Ferdinand Julius Troyer, známý také jako vášnivý lovec. V části budovy byla původně kaple zasvěcená patronovi lovců Eustachovi. Zatímco v prvních poschodích se ubytovali hosté, v přízemí zůstal jejich lovecký doprovod,“ vypráví Peca.

K nepřehlédnutí je rozbujelá příroda. Průvodce říká, že zdejší životní prostředí vzkvétá. „Právě v místech aktivního výcviku rostou ty nejvzácnější druhy rostlin, které jinde jen tak nenajdete. Podobně to platí pro živočichy. Vojenství přírodě podle odborníků prospívá, příkladem je Hanácká louka,“ tvrdí. Součástí trasy je i kemp, který simuluje prostředí zahraničních operací. Vojáci tu trénují například vyjednávání či ochranu základny. Zkušenosti pak záhy zužitkují na skutečných misích.

Takto se podle počítačové simulace měla nehoda odehrát.
Tragická nehoda u Nesovic podle počítače. Podívejte se, co se stalo

Zvláštní pozornost má cvičiště pro jízdu pod vodou, plavbu obrněných transportérů, nácvik vyproštění a přepravy nákladu. Míří sem také vojenští potápěči. „Využívají Drahanský potok, viditelná je sypaná přehrada o délce stovky a výšce desítky metrů. K dispozici jsou i dva brody se zpevněnou silnicí, největší hloubka vody je právě u hráze na zhruba sedm a půl metru,“ vyjmenovává Peca.

Další lidé se sem podívají ještě v pátek. „Není to ale poslední událost, kterou vojáci ve Vojenském újezdu Březina letos nachystali. V závěru srpna připravují ještě další. Půjde o Konec prázdnin na Březině pro děti všech věkových kategorií,“ vzkazuje mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová.

Záchranáři se ze stávající základny na Malinovského přestěhují, prostory využije poliklinika.
Nedostatek místa a složitý přístup? Novou základnu ocení záchranáři ve Slavkově

Plány k vojenským zařízením v severní části Drahanské vrchoviny existovaly už od roku 1933. Jejich autoři počítali s cvičištěm pro pěší, letectvo, dělostřelce i další druhy vojsk. V době rostoucího ohrožení Československa nacisty se tady počítalo s šesti tisíci vojáky a šesti sty koňmi. Nakonec to byli ale právě Němci, kteří se tady zabydleli. „Vyhlášení Vojenského újezdu Březina datujeme oficiálně na první květen 1951,“ dodává průvodce.

Armáda je od té doby od života ve Vyškově již neoddělitelná. Vnímají to také místní, i když mají někdy smíšené pocity. Mnohé se podle nich s léty mění. „Je to zajímavost, kterou jiná města postrádají. Myslím ale, že nedávná historie a současnost naší armády je pole, o kterém mnoho obyvatel neví, co tam rostlo dřív a roste nyní. Uvidět vojáka je pro obyčejného člověka vlastně zvláštnost,“ uvažuje třeba Vyškovan Jaroslav Vocelka.