Pole, která podnik má, se nacházejí z velké části v blízkosti lesů. V účinnost vyhlášky nicméně šéf krásenských zemědělců spíš nevěří. „Myslím si, že povolení k odstřelu myslivci nebudou využívat. Znám jich několik a je mi jasné, že bachyně tak, jak jim to vyhláška nově dovoluje, rozhodně střílet nezačnou," je přesvědčený Ševčík.

Myslivci skutečně často hledají jiné způsoby, než je odstřel zvěře. Některým spolkům se líbí, jak problém řeší v Německu: podél lesa zemědělci pěstují pruh obilí. Po jeho sklizni se pak dají na vzniklém prostoru divoká prasata odlovit.

Obilné pásy

V Česku je nicméně v současné době trendem pěstovat hlavně kukuřici a řepku, protože je po nich poptávka a zemědělcům zajišťuje potřebný příjem peněz. Divočáci pak z lesa zaběhnou do kukuřice, kde je nelze odstřelit. „Bohužel tyto pásy jsou spíš výjimkou. Přesto jsem jich na Vyškovsku už pár viděl. Třeba jich bude jednou víc," přeje si vyškovský myslivec Radek Svoboda.

Myslivecké spolky napříč regionem se zatím poměrně jednoznačně na základě diskuze jejich členů shodují na tom, že vyhláška přináší pro lov možná až příliš radikální změny. Například na Bučovicku mají podle předsedy Mysliveckého sdružení Litava-Bučovice Antonína Greňa jasno v tom, že dopady novely na region budou spíš minimální. „Divokých prasat u nás střílíme v průběhu roku velmi málo. Dalo by se to spočítat na prstech jedné ruky. Nad problémem jsme debatovali a poměrně jednoznačně jsme proti tomu, aby se střílely bachyně kvůli selatům. Kdybychom k tomu přistoupili, tak je něco špatně," myslí si Greňo.

Podoba vyhlášky se nelíbí ani dalším spolkům. Podle předsedy Mysliveckého sdružení Pláňava Nesovice Luďka Machálka navíc neřeší jádro problému, což bylo původním cílem. „Bachyně by měly být vyhláškou chráněné i nadále. Současná podoba nám připadá příliš tvrdá. Jsme totiž okrajová honitba a nesmíme střílet dvě stě metrů od lesa a dvě stě metrů do něj. Celkově tedy máme čtyři sta metrů mrtvé zóny. Mysleli jsme, že to vyhláška odstraní, což se nestalo," posteskl si Machálek.

Lhostejní k podobě nové vyhlášky nejsou ani obyvatelé Vyškovska, kteří se zajímají o přírodu. „Syn je zemědělec, takže si občas vyslechnu, jaké škody zase divočáci na polích napáchali. Nicméně je potřeba odstřelovat je s rozvahou, jedině tak půjde o krok správným směrem," řekl například Rousínovan Jiří Bartl.

není povinnostíNovelu vyhlášky o době lovu jednotlivých druhů zvěře oslovení myslivci z Vyškovska považují za příliš radikální, zejména v souvislosti s odstřelem divokých prasat, respektive bachyní. Jak nicméně podotýká ministr zdravotnictví Marian Jurečka, nejde o povinnost. „Změna pouze dává nástroj k okamžitému řešení lokálních problémů v případě, že není jiný způsob," uvedl ministr v prohlášení.

Vyhláška kromě střílení bachyní řeší regulaci lovu i u další zvěře, konkrétně jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského. Právní úprava se týká lovu jejich mláďat. Malé kolouchy, daňčata a muflončata lze nově střílet do 31. března, což je o tři měsíce déle než v uplynulých letech. U jelena je to o dva a půl měsíce déle. I v těchto případech ministerstvo využívá argument o způsobené škodě.

Neméně důležitou změnou pak je také lov jezevce lesního už od začátku září, což je o měsíc dřív než doposud. Těchto zvířat totiž přibývá a právě v daném období se připravují na zimní spánek, přičemž ve velkém loví ubývající drobnou zvěř.

Většina mysliveckých spolků na Vyškovsku je s tímto krokem spokojená, protože drobné zvěře znatelně v posledních letech v regionu ubývá. To potvrzuje třeba Svoboda. „V letošní sezoně jsem byl lovit zatím dvakrát a je pravda, že pamatuji lepší roky. O dost lepší situace bývá mimo Vyškovsko," doplnil myslivec.