„Až zarostou vegetací, dobře zapadnou do okolní lesnaté krajiny. Jsou to malá díla, z nichž nejmenší je nádrž Holanda s velikostí vodní plochy 0,13 hektarů, jižně od Studnic. Společně s ní v lese na okraji vojenského újezdu Březina vyrostly čtyři neprůtočné tůně,“ sdělil mluvčí Vojenských lesů a statků České republiky Jan Sotona.
Investici tady vyčíslil přes milion korun. Holandu zájemci najdou na území, které je přístupné také návštěvníkům. Větší vodní dílo Na Valech se pak nachází severozápadně od Podivic.
Má zhruba dvojnásobnou vodní plochu. „Součástí stavby se sypanou hrází je integrovaná tůň na přítoku pro obojživelníky, kterou od nádrže dělí malá hráz. Výstavba potřebovala investici ve výši 1,9 milionu korun. Vodní nádrž Křemle je pak s rozlohou 0,63 hektaru největším z trojice aktuálně dokončených vodních děl v Březině. Nachází se severně od Radslaviček,“ doplnil Sotona.

Výstavba tady stála téměř dva miliony, celková investice tak dosahuje na pět milionů korun. Zástupci Vojenských lesů a statků (VLS) ujistili, že nové vodní plochy budou bez intenzivního rybolovu. V celé Drahanské vrchovině za posledních sedm let vybudoval podnik při programu Živá voda VLS už celkem sedmnáct nádrží a rybníků.
Čerpá přitom peníze evropských strukturálních fondů za sto čtyřicet milionů. Z šesti rozsáhlých území, která státní podnik spravuje, směřovala jednoznačně největší část investic na Vyškovsko do vojenského újezdu Březina. „Drahanská vrchovina leží ve srážkovém stínu Českomoravské vrchoviny, která zadržuje většinu srážek přinášených západními větry. Území je proto chudé na povrchové vodní zdroje i na zásoby podzemních vod. To je také důvod, proč mají investiční projekty do zadržování vody v krajině na Drahanech vyšší prioritu, než například v Boleticích na Šumavě nebo v Brdech, které jsou bohaté na vodní zdroje,“ vysvětlil ředitel VLS Roman Vohradský.
NOVÉ VODNÍ NÁDRŽE VE VOJENSKÉM ÚJEZDU:
Holanda (0,13 ha, jižně od Studnic).
Na Valech (zhruba 0,26 ha, SZ od Podivic).
Křemle (0,63 ha, severně od Radslaviček).
Celkem za pět milionů korun.
V první vlně podnik v letech 2015 až 2020 vybudoval ve vojenském újezdu a okolí třináct vodních nádrží a rybníků za čtyřicet milionů korun. Ve druhé vlně nedávno vyrostl Plžový žleb a naposledy přibyly právě zmíněné Holanda, Křemle a Na Valech.
Celkem bude součástí druhé vlny ještě pět dalších nádrží, aktuálně stavaři budují třeba Habart. „Abychom v době klimatických změn ochránili úžasné přírodní bohatství této moravské lokality, musíme jí dát více vody,“ doplnil Vohradský.
Území v Březině jsou chudá na povrchové i podzemní zdroje vody, nové plochy to kompenzují. „Poslouží také obojživelníkům, hmyzu i rostlinám, především specifickým vzácným druhů, které jsou na Drahanech hojně zastoupeny,“ dodal ředitel divize VLS Plumlov Ladislav Pur.