„Kromě policejních dat byly do výpočtu zařazeny rovněž kvalifikované odhady z dat Jednotného systému dopravních informací. Získáváme tak přesnější obrázek o střetech vozidel se zvěří,“ vysvětloval Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji.Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji. Pro zvětšení rozklikněte.Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

K jedné srážce došlo na jihu Moravy průměrně každých deset a půl kilometrů silnice, zatímco celorepublikový průměr je jedna srážka na pět a půl kilometru.

Výše škody na majetku, zdraví a životě na jeden kilometr pak činí pro jižní Moravu 3 795 korun, zatímco celostátní průměr je 7 308 korun. Největší pozor si musí dávat motoristé v okresu Brno-venkov, kde došlo za sledovaný půlrok k celkem sto čtyřem nehodám.

Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji.Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji. Pro zvětšení rozklikněte.Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

Na druhém místě je s osmaosmdesáti srážkami Břeclavsko, třetí je s osmašedesáti Hodonínsko a čtvrté s devětapadesáti Blanensko. Následuje sedmačtyřicet případů na Znojemsku a čtyřiačtyřicet na Vyškovsku. K šestnácti pak došlo v Brně.

Výše škod celokrajsky dosahuje na zhruba 16,9 milionu korun. S víc jak čtyřmi miliony znovu vede Brno-venkov, následuje Břeclavsko se skoro tři a půl milionem, Hodonínsko s částkou 2,7 milionu a Blanensko za víc jak 2,3 milionu. Na Znojemsku škody přesáhly 1,8 milionu korun a na Vyškovsku 1,7 milionu. V Brně dosáhly pouze na přibližně 634 tisíc.

Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji.Grafika srážek vozidel se svěří v Jihomoravském kraji. Pro zvětšení rozklikněte.Zdroj: Centrum dopravního výzkumu

Pod koly osobních i nákladních automobilů končí nejčastěji srnec či srna, a to až v osmdesáti procentech případů. Následuje je prase divoké zhruba v deseti procentech. Na zbylé srážky připadají už ve velmi malých počtech ostatní druhy zvířat. „Lze očekávat, že v lesních oblastech jde o jeleny, laně a daňky. V nížinách a tam, kde jsou příhodné podmínky, půjde o zajíce,“ popisoval praxi Bíl.

SRNA index pracuje s počtem nehod zaneseným v policejních statistikách dále doplněných o sofistikovaný odhad z dat Jednotného systému dopravních informací, výši škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data jsou tak mezi sebou porovnatelná.

DOPORUČENÍ, CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM

  • 1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
  • 2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.
  • 3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.
  • 4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.
  • 5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.