Kde se budou stavět v příštích letech byty, průmyslové haly, a kde naopak přibude městská zeleň nebo bude zóna určená pro odpočinek, mají jasno ve Slavkově u Brna.

„Starý územní plán, který jsme ve Slavkově měli, nelze dál rozvíjet. Proto jsme přistoupili k vypracování nového. Jeho tvorba zabrala víc než rok," konstatoval místostarosta města Jiří Doležel.

Plán má totiž pro město zásadní význam. „Určuje, které stavby v kterých lokalitách bude možné postavit. Zásadním způsobem tak prozrazuje, jak se má město rozvíjet a k čemu bude která část určená," poznamenal místostarosta.

Slavkov je tak v podstatě rozdělený na tři části. „Vytvořili jsme tři zóny. Ve východní části města jsou plochy pro bydlení, na severozápadě pro rekreaci a na jihu města by měl vzniknout prostor pro rozvoj průmyslu. Ten bude zasahovat i poměrně daleko na jih za obchvatem. V místech bývalého cukrovaru se totiž rozšíří dál podél silnice na Nížkovice," představil plán architekt Vojtěch Mencl.

Pryč s dopravou

Pro rozvoj průmyslu nicméně zatím není připravená infrastruktura. „Její vybudování necháme na developerovi, který tam bude chtít stavět," naznačil Doležel.

Nový územní plán také reorganizuje dopravu. Řeší například obchvat města ve směru na Rousínov. „Jedna z variant počítá s odbočkou z Bučovické ulice na východním okraji města. Silnice by potom obešla Slavkov ze severovýchodu okolo zahrádkářské kolonie a kaple svatého Urbana. K současné silnici by se připojila nad serpentýnami. Tranzitní doprava by se tak mohla městu vyhnout i v tomto směru," představil vedoucí slavkovského odboru investic a rozvoje Petr Lokaj.

Radost z nového plánu tak podle něj můžou mít cyklisté. „Počítáme s dvěma novými cyklostezkami. Jedna povede do Vážan nad Litavou a druhá do Velešovic," nastínil Lokaj.

Jak už to tak bývá, územní plán má i svoje kritiky. „Jsem v šoku, že se do zkolaudované stavby protipovodňových opatření na jižní straně města dostala bytová výstavba. Zastupitelstvo už se zřejmě cítilo pod časovým tlakem, protože bylo na čase územní plán schválit. To, že prošel v této podobě, je ale podle mě velká chyba," konstatoval zastupitel Radoslav Lánský.

Bytů se neobává pouze on. „Pokud se najde řešení, které zachová retenci stavby, je možné, že tam byty nakonec postaví. Takové snahy určitě budou. Navíc bytovou zástavbu na tomto místě nedoporučila ani komise životního prostředí a proti výstavbě v zóně vznikly i petice. Nesouhlasili třeba i myslivci," podotkl.

Členové komise proto neskrývají rozčarování. „Dvakrát jsme radě města posílali doporučení, ať výstavbu bytových domů v této lokalitě nepovoluje. Komise je složená z lidí ze Slavkova, když ale rada naše doporučení ignorovala, nemá existence komise prakticky žádný smysl. Radní podléhají lobbingu stavebních firem, které ve Slavkově působí, a názor obyvatel je zajímá až jako druhý v řadě. Protipovodňové zóny mají sloužit k tomu, k čemu byly původně určené," zdůraznil člen komise životního prostředí Petr Zvonek.

Povodí dohlédne

Podle místostarosty města ale bytová výstavba v záplavové zóně problém nepředstavuje. „Každá stavba, kterou bude chtít někdo v záplavové zóně postavit, bude muset dodržet parametry stanovené Povodím Moravy. Za těchto předpokladů by proto výstavba neměla představovat problém," řekl Doležel.