S někdejším starostou Šlapanic a bývalým poslancem Jaroslavem Klaškou vedl po celou dobu sčítání mimořádně vyrovnaný souboj. Kandidát lidovců, ODS a TOP 09 si se Zitterbartem mnohokrát prohazoval pořadí. Jméno vítěze nebylo jasné až do poslední chvíle.

„Gratuluji novému senátorovi. Byl to tuhý boj, rozdíl sedmadvaceti hlasů hovoří za vše. Přeji mu úspěšné působení v Senátu, názorově jsme si byli ze všech kandidátů nejblíž,“ uznal v reakci na výsledky Klaška.

Prioritou Zitterbarta bude zlepšení dostupnosti zdravotní péče a sociálních služeb na Vyškovsku. „Je a bude to stále větší problém. Klíčová je otázka praktických lékařů, stárnou a mladé na vesnici nic netáhne. Není možné, aby se vedení obcí, krajů a pojišťoven vymlouvaly jeden na druhého. Mám legislativní řešení posilující roli starostů a hejtmanů v zajištění této péče,“ vysvětlil vítěz senátních voleb.

Volební účast byla na Vyškovsku tentokrát rekordně nízká. K urnám se vydalo jen mírně přes čtrnáct procent voličů, zatímco před šesti lety to bylo přes osmnáct procent. Oba kandidáti získali přes osm tisíc hlasů, což je méně než v prvním kole. Zapadá to tak do očekávaného trendu nízkého zájmu lidí o volby do Senátu obecně.

„Senátní volby mívají nízkou volební účast, neboť je voliči nevnímají jako důležité. Kandidáti se s tím často popasovávají tak, že v kampani slibují věci spojené s daným regionem, byť Senát nemá reprezentovat regionální zájmy,“ vysvětloval před časem politolog Masarykovy univerzity Miloš Gregor.