Sedět v lavici a celý den jen poslouchat učitele? To, co zažívali jejich rodiče, dnes děti příliš při běžné výuce neznají. Základní školy dělají hodiny stále atraktivnější. Některé dlouhodobé školní projekty si vyžadují milionové příspěvky, další chtějí pro učitele i žáky moderní interaktivní techniku, jiné jsou pak krátkodobější a o poznání skromnější.

V rousínovské základní škole se už několik let zaměřují na přírodovědné předměty. Tomu odpovídá i rozsáhlý projekt, který právě vrcholí. Příspěvek ve výši čtyř a půl milionu na něj dal Operační program pro konkurenceschopnost ministerstva školství. „Projekt začal oficiálně v roce 2012. Ve školní zahradě jsme instalovali například funkční modely obnovitelných zdrojů energie, a to jak větrné, tak i vodní a solární. Jinou součástí projektu je takzvané multifunkční molo, což je nepravidelně uspořádané posezení, na kterém žáci můžou provádět pokusy týkající se sluneční a větrné energie," prozradil ředitel rousínovské školy Jiří Kyjovský.

Využití i v budoucnu

Zázemí nabízí i skleník nebo meteorologickou stanici, z nichž žáci získávají údaje, ze kterých tvoří své projekty. Ty následně prezentují v odborných učebnách. „Máme jich sedm. Materiály však netvoří jen žáci. Během doby, co projekt máme, vytvořil díky němu učitelský tým spoustu učebních materiálů, které se můžou znovu a znovu používat k výuce. Děti vlastně na tvorbě samotného projektového zázemí příliš nespolupracovaly, je to z největší části výsledek práce učitelů. Žáci ho teď ale využívají. A i když projekt končí, využívat ho budou i dál," upřesnil Kyjovský.

Velkou podporu potřebují také projekty zaměřené na digitální technologie. Jeden z takových, hrazený stejným programem jako v Rousínově, právě finišuje při Základní škole Purkyňova ve Vyškově. „Jsme zapojení do projektu Evropské unie Peníze školám, díky kterému vytváří učitelé digitální učební materiály, se kterými následně vyučují na interaktivních tabulích nebo projektorech. Pro učitele je to sice práce navíc, avšak mají ji ohodnocenou. Dva z nich díky tomu mohli i vycestovat do Anglie na jazykový kurz," připomněl ředitel základní školy Luděk Höfer.

Kromě tabulí budou učitelé zřejmě brzy využívat i tablety. „Část učitelského sboru právě absolvuje školení v práci s nimi. Po školení by jim měly zůstat, aby je mohli využívat při vyučování. Aby však nezůstalo jen u učitelů, tablety nejspíš nakonec pořídíme i žákům," naznačil Höfer.

Do projektu Tablety do škol se zapojují také na vyškovské Základní škole Nádražní. Podle jejího ředitele Pavla Pospíšila plánuje škola čerpat peníze určené k jejich nákupu. Za největší projekt však považuje dlouhodobé zaměření školy na matematiku a hudební výchovu, na které zařízení láká rodiče a jejich děti už desítky let. „Máme například čtyři pěvecké sbory, které pravidelně vystupují na akcích města. Jeden z nich, Čtyřlístek, je už vlastně profesionální pěvecký sbor," pochlubil se Pospíšil.

Dětem i rodičům se takové možnosti zamlouvají. „Chodím do 3. A, to je třída víc zaměřená na matematiku, která mě docela baví. Ve 3. B se učí hlavně hudební výchova, 3. C je pak bez nějakého zaměření. Takhle je to s každou třídou," popsal žák školy Ondřej Marek.

Doprava i zdraví

Na dlouhodobé projekty naopak nelákají v Šaraticích. Základní škola se přesto snaží žákům výuku pravidelně ozvláštňovat. „Každý rok na podzim pořádáme projektové dny. Pro děti z prvního stupně je to pouze jeden den a každá třída má dané jedno téma. Ovšem děti z druhého pracují v projektech tři dny a téma si můžou vybrat. Chceme jimi pokrýt co nejširší možné pole zájmu, aby si každý něco našel. Projekty se zabývají třeba dopravou, přírodou, zdravím nebo výtvarnou dovedností," vyjmenovala ředitelka školy Eliška Sokolovská.

Zajímavou cestu zvolili i například v Základní škole Komenského ve Slavkově u Brna. Před nedávnem otevřeli novou školní zahradu, která slouží jako multifunkční učebna. K jejímu vzniku přitom víc než peníze přispěli samotní žáci, kteří řadu prvků na zahradě sami vytvořili.