Kromě zástupců středních škol a učilišť se v rámci takzvané Živé knihovny povolání představuje i dvanáctka žádaných profesí. Vůbec poprvé nechybí redaktor. A s ním i část redakce Vyškovského deníku Rovnost. „Děti se od nás dozví, o čem dané povolání vlastně je a jaká cesta k němu vede. Velmi mile mě překvapuje, kolik mladých lidí zná naše noviny," pokyvuje obchodní poradkyně Vyškovského deníku Rovnost Veronika Rybková.

Vyškovský veletrh jako jediný v republice model Živé knihovny povolání, který úředníci odkoukali ve švédském Göteborgu, nabízí. Děti uvidí zástupce firem, zeptají se, jak se k profesi dostali. „Je to koncept, jak se může propojit vzdělání a budoucí povolání. Jsem zastáncem názoru: řekni si, co chceš v životě dělat, a pak si k tomu vyber příslušné vzdělání, nechoď na to opačně, nestuduj školu a pak se teprve poohlížej po tom, čím se chceš jednou živit," zdůrazňuje náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Marek, který před lety vyškovský úřad práce vedl.

Takovou cestou se rozhodla jít třeba Adéla Košťálová z Rousínova, která navštěvuje osmou třídu základní školy. „Jasné představy zatím moc nemám, ale práce novinářky by jednou mohla být tím, co mě osloví," tvrdí dívka.

Veletrh, který se znovu koná v prostorách Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Vyškov, přilákal kromě domácích školy z Hodonínska, Uherskohradišťska, Kroměřížska, Brněnska a dalších. Přijelo jich osmatřicet. Učebny se proměnily v chemickou laboratoř, jinde láká barmanský stůl, ponky s nářadím a další odborná zázemí školy, kde se o pozornost hlásí hlavně nová víceúčelová dílenská hala. „Veletrhem chceme změnit i povědomí o tom, že technické obory představují špinavou cestu. Strojařina už není obor, kdy někde teče olej. Reprezentují ji firmy, moderní, čisté, klimatizované, ve kterých naši frekventanti pracují. V lidech to bohužel přetrvává, ještě to asi nějaký rok bude trvat je přesvědčit o opaku. Na trhu práce jsou navíc naši absolventi velmi žádaní," upozorňuje ředitel hostitelské školy Petr Hájek.

V to doufá i student prvního ročníku školy v Sochorově ulici Lukáš Rogožan. „Technického zaměření nelituju, jsem na stavební průmyslovce s maturitou. Je to lepší než teorie, náročné je třeba rýsování. Jednou bych měl rád stavební firmu," svěřuje se mladík.

Návštěvníci školy si mezitím nejen očima osahávají to, u čeho by mohli trávit další roky svého života. „Nejhorší je, že se děti v něčem zhlédnou, ale my potřebujeme nadchnout hlavně jejich rodiče. Nejvíc rozhodují maminky. Ty jsou hýbatelé toho, kam jejich dítě půjde. Záleží tak i na tom, jak dalece si žáci něco doma prosadí," usmívá se Hájek a může si mnout ruce.

Jasno už má totiž dcera Veroniky Holubové z Bučovic. „Chce na obor agropodnikání. Důležité pro nás bylo uplatnění po škole, to řadíme na první místo. Ve druhém ročníku se rozhodne mezi živočišným nebo rostlinným zaměřením. Může v oboru podnikat, může pracovat se zvířaty. Jsme tu pro inspiraci, ale rozhodnutí už asi jsme," říká Holubová.

Bývalý šéf úřadu práce Marek: Na Vyškovsku chybí učební obory pro děvčata

Vyškov /ROZHOVOR/ – Veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí přilákal 38 zástupců středních škol a učilišť. Na akci, kterou pořádá i Kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky ve Vyškově, se žáci setkali také se zástupci firem. Většinu z devatenácti ročníků navštívil nebo přímo organizoval náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Marek, bývalý ředitel vyškovského pracovního úřadu.

Vyškovský úřad práce je v republice jedním z mála, který si akci tohoto typu vzal kompletně na svá bedra, byť samozřejmě s několika dalšími institucemi…

Přesně tak. Já jsem přesvědčený, že úřad práce má držet palec na tom, co se v regionu děje a tohle je jedna z možných cest. Líbí se mi široká účast podnikatelské veřejnosti, protože to svědčí o tom, že veletrh je určený k tomu, aby u nás byl dostatek pracovní síly, aby se vzdělávala a hlavně udržela v regionu.

A tomu tak není?

Bohužel ne. Osobně mi vždycky vadilo, že přes padesát procent mladých se vzdělává mimo okres, řada z nich překračuje rámec brněnského prstence a za studiem dojíždí ještě dál. A firmy mimo region nám pak mladé lidi doslova odsají. Dnešní setkání je příkladem toho, jak udržet pracovní sílu u nás. Je potřeba, aby školy prezentovaly, pro koho vychovávají své žáky. Mladý člověk musí nejprve slyšet o svém vysněném povolání a až potom dělat konkrétní kroky.

Co Vyškovsku z pohledu trhu práce nejvíc schází?

Všude, ale na Vyškovsku je to dlouhodobě markantní, chybí učební obory pro děvčata. Jednání probíhají, chceme posílit například cukrářský obor.