„Západní přivaděč je stále zaznačený v územním plánu města. Reálně proto kdykoliv hrozí, že bude postavený, i když město tvrdí, že je to otázkou možná desítek let. Může přijít velká evropská dotace a my už se nestihneme bránit," popsal předseda dědického občanského sdružení EkoAktivity, které na konci minulého týdne pořádalo besedu o možném odtržení Dědic od města s obyvateli tamního Sídliště Osvobození, Milan Pokorný.

Sdružení proti výstavbě vystupuje už od roku 2008. „Chtěli jsme zasáhnout do územního plánu, jednali jsme s obyvateli, radnicí, krajem i ministerstvem životního prostředí. Zajistili jsme i studie, jaký bude mít přivaděč vliv například na životní prostředí, dopravní obslužnost, rozvoj území i bydlení. Žalovali jsme také neplatnost územního plánu, což nám soud zamítl. A z radnice nám kolikrát ani neodpověděli," poznamenal Pokorný.

Proto prý bylo nutné přemýšlet, jakou cestou se ubrat dál. „Pustit si takové monstrum k nám odmítáme. Jako přímé a legitimní řešení tohoto dlouholetého problému se jeví cesta územního a samosprávného osamostatnění Dědic podle současného katastrálního území. A o tom, jak bude náš územní plán vypadat, rozhodne jejich vedení, zvolené přímo dědickými obyvateli," nastínil Pokorný.

Samotné sdružení EkoAktivity, respektive jeho odnož Naše Dědice aktivně podporuje i jeden z tamních obyvatel Jiří Krutílek. „Kampaň jsme zahájili u obyvatel Sídliště Osvobození, protože se jedná o nejvíc obydlenou část Dědic. Čeká nás ještě hodně besed a bude to těžká cesta," je přesvědčený.

Dodal, že pokud sídliště obchvat uzavře, nemovitosti okamžitě ztratí na ceně. „Nejde ale o jediný důvod pro odtržení, chybí nám dostatečná infrastruktura. Je potřeba ji dobudovat. Ale to půjde jen tehdy, pokud Dědice budou mít vlastní zastupitelstvo a to rozdělí peníze jen do Dědic," zmínil Krutílek s tím, že místní část má katastr velký dvanáct a půl kilometru čtverečního.

Samotný Vyškov bez místních částí pak něco přes sedmnáct kilometrů čtverečních. „Kdybychom se od Vyškova osamostatnili, měli bychom kolem sedmi až osmi tisíc obyvatel. Pohybovali bychom se přibližně na úrovni Slavkova u Brna," dodal.

Účastnicí besedy byla například obyvatelka sídliště Eva Gibalová. „Jsem nadšená, návrh bych určitě podpořila. Jedním z hlavních důvodů je samozřejmě fakt, že obchvat Vyškova je stále zakreslený i v novém územním plánu. Bydlím na Osvobození, stejně jako moje dcera, která má miminko. Pod nemocnicí máme zahradu. Nechci mít bydlení ani zahradu sevřené v pasti," uvedla Gibalová.

Na druhou stranu uvedla, že pro odtržení by byla, i kdyby vyškovský územní plán obchvat neobsahoval. „Vedení města nezajímá jeho okrajová část. Nesměřují k nám žádné větší investice," poukázala žena.

Podle zákona o obcích o oddělení rozhoduje kraj. A to na návrh obce, který podá na základě kladného výsledku místního referenda. V případě schválení by na Dědické čekaly volby, ve kterých si zvolí vlastní samosprávu. „Aby referendum bylo vyhlášené, musíme mít třicet procent lidí z Dědic, kteří se vyjádří pro. Vyškovské zastupitelstvo je pak povinné referendum vypsat. V něm musí svůj souhlas s odtržením potvrdit víc než padesát procent voličů," popsal Krutílek.

Krajní možnost

Po říjnových volbách do zastupitelstev obcí zatím nebyly odsouhlasené osadní výbory v místních částech Vyškova. V dědickém v předchozím volebním období působil jako předseda Jiří Wasserburger. Ten se zatím k tak radikální změně nepřiklání. „Myslím, že se věc dá řešit i jinak. Zvolený výbor může komunikovat s městem a až po vyčerpání všech možností by se dalo uvažovat o radikálnějších krocích," zmínil.

O aktivitách sdružení je vedení města informované. „Věřím, že zdravý selský rozum vše vyřeší. Co se týká výstavby obchvatu, radnice ještě ani nezačala vykupovat pozemky, myšlenka se ještě nezpracovává ani projekčně. Západní přivaděč nebude stát ještě několik desítek let. Kdyby se uskupení obrátilo na nás, abychom lidem vše vysvětlili, tak by pochopili, že může být v jejich prospěch. Byť se jeho výstavby nejspíš ani nedožijí," okomentoval starosta města Karel Goldemund.