Vesnice, kde je víc důchodců než dětí a mladých lidí, nejsou na Vyškovsku žádnou vzácností. Přesto na tom není okres s průměrným věkem obyvatel tak zle. Čísla odpovídají celorepublikovým hodnotám a dokonce jsou lepší než celokrajský průměr.

To ale radní některých obcí neuchlácholí. Jak jejich obec pozvolna vymírá, sledují zejména tam, kde chybí dobré dopravní spojení, nabídka práce a takzvaná občanská vybavenost: obchod, restaurace, pošta, lékař a tak dále. Vesměs tedy v odlehlých místech na periferii regionu.

Například v Nových Sadech. „V obci nejsou téměř žádná pracovní místa. Dopravní spojení na Vyškov se díky integrovanému dopravnímu systému zlepšilo, ale na Blansko a Prostějov je pořád hodně špatné. Vloni v září tu skončil obchod, majitel neměl tržby. Není tady ani hospoda, lidé se scházejí ve společenské místnosti hasičů,“ popsal situaci starosta obce Nové Sady na Drahanské vrchovině Květoslav Julínek. Podobně jsou na tom v Kožušicích, Chvalkovicích a dalších vesnicích.

Tyto obce s mizivými rozpočty nejsou schopné přilákat mladé lidi, jak se to v předchozích zhruba pěti letech podařilo radním na řadě míst Vyškovska. Ti vesměs nabízeli zasíťované parcely za výhodnou cenu. Ale i kdyby měly obecní kasy nadité, nebylo by jim to asi moc platné. Kde není práce a dopravní spojení, tam se nikdo moc nepohrne. Dětkovice prostě nejsou Otnice, odkud by do Brna kamenem dohodil.

Tento trend potvrzuje i brněnský demograf Daniel Seidenglanz. „Podíl starých lidí v obcích se bude dál zvyšovat. Obecně jsou na tom nejhůř ty vesnice, kde není žádná nabídka pracovních příležitostí. Mladí lidé se prostě vystěhují za prací,“ nastínil Seidenglanz.

Nadějí pro stárnoucí vesnice jsou tak jedině chalupáři. Ačkoliv v obcích neplatí poplatky a daně, alespoň zajišťují, že nevymřou. „Přinejmenším část Vyškovska má v tomto ohledu výhodnou polohu. Oblasti s dobrou spádovostí na Brno jsou pro chalupáře hodně atraktivní,“ vysvětlil Seidenglanz.

Nejde ale jen o polohu, právě malé a odlehlé vesnice mají některým lidem co nabídnout. „Jsou tu dva chalupáři z města. Viděla jsem je, jak jen tak sedí spokojeně na zápraží. „Vy tu máte takové ticho, to je něco úžasného,“ říkali. Ticho je deviza, kterou už dnes jen tak někde nenajdete,“ popsala svou zkušenost například Anežka Neužilová z Kožušic.

Ačkoliv celorepublikový průměr podílu lidí starších pětašedesáti let převyšuje čtyřiačtyřicet obcí Vyškovska z celkového počtu sedmasedmdesáti, některé vesnice jsou velmi mladé. Týká se to třeba Rostěnic – Zvonovic nebo Rybníčku, kde podíl starých lidí činí jen devět a půl procenta. „V osmdesátých letech se sem přistěhovalo hodně lidí. Byl tu velkokapacitní kravín a JZD potřebovalo pracovníky. Byla tu rozsáhlá družstevní výstavba, nalákali tedy lidi na byty. Přistěhovali se sem mladí lidé s dětmi z celé republiky,“ objasnila Jana Kydalová z Rybníčku.