Rozšíření přírodní rezervace Zouvalka o čtyři hektary, vytvoření protipovodňových opatření Bohdalic a jejich místní části Manerova nebo třeba lesa u Komořan.

Takové jsou plány některých obcí a taky občanských sdružení. Uskutečnit je můžou díky penězům z Evropské unie. „Na všechny čtyři akce, na které jsme žádali o evropské dotace, jsme dostali peníze. Jde přibližně o jeden a půl milionu korun. Žadatelů z okresu bylo velmi málo, takže jsme uspěli. Naše projekty tvořily většinu,“ uvedl člen sdružení Jiří Novotný.

Celková plocha, kterou se Manner chystá rekultivovat díky penězům z Unie, dosahuje bezmála čtyř desítek hektarů. „Když pátrám v paměti, žádná obec z Vyškovska se do něčeho tak obrovského snad ani nepustila. Kdybych měl tuto naši akci k něčemu přirovnat, vyrovná se to akci komunistů v padesátých letech, když rozorávali meze,“ dodal s úsměvem Novotný.

Svoje plány prý sdružení začne uskutečňovat na podzim. „Po žních se plochy odejmou zemědělcům a začneme tam vysazovat stromy. Zkrátka krajinu vrátíme přírodě,“ naznačil Novotný.

Díky penězům z Unie začnou vracet krajinu přírodě taky některé obce z Vyškovska. Například Habrovanští opraví část parku. „Chceme tam odbahnit rybník a doplnit dřeviny, které odtamtud zmizely. Půjde asi o padesát stromů. Ještě však netuším, jestli peníze dostaneme. Oficiální rozhodnutí jsem ještě nedostal,“ uvedl habrovanský starosta Radoslav Dvořáček.

Zároveň doplnil, že po zmíněných úpravách park bude potřebovat ještě další. „Zbývá ještě opravit ohradní zdi a taky mostky. Teprve potom se park možná bude mít k světu,“ naznačil Dvořáček.

Další obcí, která v žádosti o evropské peníze uspěla, jsou Komořany. Poblíž vesnice by měl vyrůst na ploše o rozloze devíti hektarů listnatý les. „Už máme nachystané pozemky. V pátek jsem se dověděla, že víc než milionovou dotaci dostaneme. Celá akce nás vyjde přibližně na dva miliony. Chceme vybudovat klidovou zónu s lesem a následně taky rybníkem,“ upřesnila starostka Komořan Marie Šimáčková.

Zhruba za jedenáct a půl milionu chtějí opravit Heršpičtí svůj rybník. Ti o peníze požádali hlavně proto, že podle technicko bezpečnostního dozoru je nádrž v havarijním stavu. „Opravíme tedy všechny hráze, vytvoříme takzvanou průsakovou hrázku. Ta oddělí ryby od obojživelníků, takže se jim tam bude lépe vegetovat. Rybník odbahníme a taky zrekonstruujeme tůň a mokřad,“ popsal heršpický starosta Jiří Ziegler.

Práce podle něj začnou v srpnu. Obec získala z potřebné částky devadesát procent.

Protože vedení vesnic podle Novotného zjistilo, že z Unie teče docela hodně peněz, zájemců začalo přibývat. „Některým zpracováváme projekty, takže vidím, že je jich čím dál víc. Ještě máme v plánu vytvořit protipovodňová opatření Pavlovic. Takřka žádná tam totiž nejsou. Zareagujeme tedy na další výzvu. Snad budeme mezi větší konkurencí úspěšní,“ doufá Novotný.

Pro tuzemské regiony je připraveno celkem sedm takových „kasiček“, ze kterých mohou starostové, primátoři a hejtmani žádat peníze. Jenže zvláště menší samosprávy často nevědí, jak na to.

„Pokud bude starosta malého města žádat o dotaci u některého z ROP, je nutné vypracovat hlavně projekt, který je svým zaměřením v souladu s cíli a aktivitami příslušného ROPu a nemá negativní vliv na rovné příležitosti,“ vysvětluje Barbara Steinová z odboru řízení a koordinace na ministerstvu pro místní rozvoj.

„Žádost o dotaci pak musí doručit příslušnému úřadu regionální rady. Uvedená příslušnost se vztahuje k místu realizace projektu, tedy k místu, kde bude například zrekonstruována zastávka autobusu,“ dodává.

Adresy všech těchto úřadů jsou k dispozici na stránkách www.strukturalni-fondy.cz, kde jsou také kompletní přehledy všech fondů, ze kterých se dá čerpat. Pokud si starosta není jistý se svojí žádostí, měl by se nejdříve obrátit s dotazem na příslušný úřad regionální.

Jan Klička