Hanačky zase držely v rukou talíře plné moravských koláčků a do okolí se linula vůně zabíjačky. Kozáci v sedlech statných koní vysoko zvedali šavle. Dělo dunělo, muškety třaskaly, bodáky se blýskaly. A to všechno na počest cara Alexandra I, který se alespoň symbolicky po staletích opět navrátil do bohdalického zámku.

„Krátce před bitvou tří císařů nocoval v sídle rodu Mannerů ruský car, a to 29. listopadu 1805. Tuto událost dodnes připomíná tabulka na budově, která dnes slouží jako škola. Pro Mannerovi, kteří byli pouzí rytíři, to byla obrovská čest. Carův pokoj dlouho uchovávali. Na historickou návštěvu se pak na dlouhá léta pozapomnělo, proto se nyní snažíme události rekonstruovat,“ vysvětlila Dagmar Martínková, hlavní organizátorka, která je místostarostkou Bohdalic, starostkou tamního sboru dobrovolných hasičů, učitelkou základní školy, maminkou na mateřské dovolené a na slavnosti sehrála v dobovém kostýmu roli sestru jednoho z mannerovských pá­nů.

Martínková historický příběh oprášila už zhruba před pěti lety. Šlo však o komorní, spíše školní akci, která měla zpestřit výuku. Zahrnovala například výtvarnou soutěž nebo nocování dětí na zámku. Letos poprvé bohdalický obecní úřad, základní škola, sdružení Přátelé bohdalského zámku a podzámčí a dobrovolní hasiči spojili síly a připravili mnohem barvitější podívanou.

„Pozvali jsme dobové vojenské jednotky ztvárňující ruské oddíly. Zhruba šedesát vojáků si rozložilo v zámeckém parku vojenské ležení. Nechyběly ani jízdní oddíly na koních,“ sdělila Martinková.

Jeho imperátorské veličenstvo přijelo v sobotu odpoledne v doprovodu gardových kozáků a nastoupená armáda ho přivítala hromovým urááá. Car ji povzbudil slovy, že Napoleona porazí a roznese ho na kopytech. Na svou počest pak vyslechnul několik ruských lidových písniček. „Jde o Ukrajinky studující v Brně, které většinou zpívají na schůzkách ruské menšiny. Spojili jsme se s nimi, naučily nás pár písniček a společně pak vyjíždíme na podobné akce,“ představila zpěvačky Taťána Rumlerová z brněnské skupiny donských kozáků.

Diváci pak viděli výcvik pod taktovkou generála Bagrationa. Ten začal útokem ruských myslivců na spřátelené pěší rakouseké husary, poté přišel útok apšeronského pěšího pluku, střelba artilerie a útok kavalerie. „Na závěr car pronesl opět pár slov o tom, že udělá pořádek v Evropě a ruská armáda se rovná nepřemožitelná. Asi byl chudák po té dlouhé cestě z Petrohradu pořádně unaven na těle i na duchu,“ uchechtnul se jeden z francouzských vojáků přezdívaný Eifel, který se infiltroval do ruského tábora. Car totiž v bitvě u Slavkova nakonec ve skutečnosti utrpěl drtivou porážku.

Diváci, kteří přijeli ze širokého okolí, byli nadšení. „Je to první ročník s vojáky a skutečně se velice povedl. Počasí bylo sice zamračené, ale nakonec naštěstí nepršelo. Počet vojáků byl sice menší, než jsou lidé zvyklí z manévrů ve Slavkově, ale zato měla akce domáčtější atmosféru,“ pochvaloval si například František Pytela z Kozlan. A dodal, že byl spokojený s tím, jak dobře na bitvu viděl. „Nebyly tam takové návaly diváků jako ve Slavkově. Bohdalický park je k tomu jako stvořený a věřím, že si podobnou akci někdy zopakujeme,“ dodal Pytela.