Podle nich cena neodpovídá smlouvě, již obě strany uzavřely. Neodvíjí se od vzájemné dohody, ale od jednostranného navýšení dodavatelem.
„Dodavatel nám není schopný doložit kalkulaci, kde by navýšení ceny bylo zdůvodněné. Jen uvádí, že cenu za rok 2004, kdy jsme museli zaplatit o devatenáct korun padesát za gigajoule víc, způsobil nárůst ceny zemního plynu. To ovšem taky nedoložil. Zjistili jsme, že mezi roky 2003 a 2004 se naopak cena plynu o třicet haléřů snížila,“ objasnil předseda Společenství vlastníků jednotek domu číslo 499/68 Radoslav Mrňka.


Od té doby se navýšení ceny tepla v domech Na Hraničkách stalo každoročním pravidlem. Za rok 2004 byla cena za jednotku tepla tři sta devětapadesát korun. O rok později to bylo o několik procent víc.


„V roce 2006 už o pětačtyřicet procent víc a za následující rok jsme zaplatili za gigajoule čtyři sta devadesát korun. Pro rok 2008 je předběžná cena už pět set pět korun. Navíc nesouhlasíme se zprůměrněním ceny pro všechny kotelny. Ve smlouvě máme, že vyúčtování platí jen pro výtopnu Na Hraničkách,“ popsal Mrňka.

Roční spotřeba tepla v domě se podle něj pohybuje kolem devíti set gigajoulů. Rozdíl tří set nebo pěti set korun za jednotku je tak prý ve výsledku opravdu znát.

Společenství vlastníků nechtělo nic nechat náhodě. Už v roce 2005 podalo stížnost na Státní energetickou inspekci. A ta jejich námitky potvrdila. „Podle cenových předpisů jsme stanovili maximální hodnotu tři sta jedenáct korun a padesát haléřů za jednotku. Zahájili jsme správní řízení a rozhodli o uložení pokuty vyškovskému Bytovému hospodářství. To se odvolalo k vyššímu orgánu, který odvolání zamítl. Účastník řízení se ale neztotožnil se závěry a podal proti nim žalobu u Městského soudu v Praze,“ uvádí ve zprávě vedoucí právního oddělení Státní energetické inspekce Johana Špičková.

Doplňuje, že soudní přezkum dosud trvá, a proto nemůže inspekce pokračovat v cenových kontrolách.

Ředitel vyškovského Bytového hospodářství Michal Koutník si ale stojí za tím, že částku za tepelnou energii ovlivnila hodnota zemního plynu.
„V případě Vyškova tvoří cena plynu až sedmdesát procent ceny tepla. Zbývajících třicet jsou náklady na odpisy, opravy, mzdy a podobně. V ceníku plynu, který je dostupný i na internetu, je od roku 2003 zcela zřejmý posun,“ uvedl Koutník.

K pokutě, ke které se usnesla energetická inspekce, se vyjadřovat nechtěl. „Soud o tom ještě nerozhodl. Může nakonec říct, že jsme v žádném případě nepochybili. Mohl bych tak společnosti uškodit, kdybych to teď rozebíral,“ řekl Koutník.

Cena za jednotku energie je podle něj opravdu stejná v celém Vyškově. „Ale zákazníkům fakturujeme jen to, co naměříme v konkrétním domě,“ podotkl ředitel.