„Věřím, že takových událostí se zde skrývá mnoho a mohou změnit náhledy na válečnou a poválečnou dobu,“ doufá Vedra při setkání s redaktorem Deníku. O tématu na sklonku ledna vyprávěla také lidem ve vyškovské knihovně.

Rychtářov, Lhota, Pařezovice, Opatovice i Hamiltony. Obyvatele těchto někdejších nezávislých obcí a současných místních částí Vyškova nacisté za druhé světové války nuceně vystěhovali, protože jejich domovy ustupovaly rozšíření vojenského cvičiště. Postupně stejně dopadli na Vyškovsku také lidé v Podivicích, Radslavicích, Radslavičkách, Zelené Hoře, Studnicích, Odrůvce, Nových Sadech, Podomí, Krásensku a Březině.

„Téma jsem si vybrala z důvodu, že o něm lidé příliš neví a takřka vůbec se nekonal výzkum. Existuje pouze jedna publikace z osmdesátých let minulého století, která reflektuje jen samotný odsun,“ vypráví odbornice.

Ordinaci dětské lékařky najdou pacienti ve Vyškově například i v Dobrovského ulici.
Málo ordinací: ve Vyškově chybí dětští lékaři, místní za nimi jezdí až do Brna

Otázky jako návrat, obnova, následný vývoj území a sledování kolektivní paměti v souvislosti s vystěhovanými obcemi na Drahanské vrchovině v minulosti téměř nikdo neřešil. „Poslední desetiletí se výzkumníci zaměřovali na nucené migrace jiných etnik v českých zemích, především Němců. Že byli nuceni opustit své domovy i Češi z důvodu vojenských újezdů, o tom se moc neví. Nejvíce k tomu máme výzkumy k cvičišti Waffen-SS na Benešovsku, ale že se odehrály celkem velké přesuny i na Moravě, o tom se zkrátka moc nemluví,“ vysvětluje Vedra svůj zájem.

Pamětníků, přímých účastníků odsunu, ubývá. Dnes o tom mluví většinou ti, co zažili válku jako děti a jejich vzpomínky jsou v mnoha ohledech značně zkreslené. „Nicméně podařilo se mi několik pamětníků najít a vyzpovídat. Pracuji také s výpověďmi, které dělali někteří místní obyvatelé zabývající se tématem dříve,“ říká historička.

Zmínky o dění v nesmírně náročné době kolují v rodinách v podobě příběhů i dokumentů a fotografií. Do terénu Vedra jezdí často. Zjistila, že obnova obcí byla velmi složitá, poněvadž oblastí prošla koncem války fronta. Trvala bezmála deset let.

„Procházela jsem statistické ročenky okresu Vyškov a potvrzuji, že počty domů a obyvatel v žádné obci nedosáhly takového počtu jako před rokem 1941, tedy před vysídlením. Mnoho lidí se tam již nevrátilo a zůstali v místech, kde si našli domov. Mnozí využili nabízené možnosti k převzetí usedlosti po vysídlených Němcích na takzvaných německých jazykových ostrovech na Vyškovsku a Konicku,“ popisuje odbornice.

Slovenská strela přijela o víkendu na nádraží ve Slavkově u Brna.
Klenot na kolejích: starý vlak Slovenská strela přijel do Slavkova, podívejte se

Hlavní důvody k odsunu obyvatel měli podle ní nacisté dva: dlouhodobé plány na germanizování českomoravského prostoru a potřebu vybudovat moderního vojenské cvičiště v zázemí. Na Moravě se oba tyto záměry setkaly.

„Byla tady půda k vybudování takzvaného koridoru, který by propojoval německy osídlené oblasti ve vnitrozemí Moravy s jihomoravskými německými regiony a německými jazykovými ostrůvky na Vyškovsku a Konicku a dále na sever se Sudety,“ shrnuje Vedra.

Z důvodu překotného budování cvičiště na Benešovsku a změny válečných operací na východě po roce 1943 se začaly lhůty pro evakuaci obyvatel Drahanska postupně protahovat. Nakonec vyškovský vojenský prostor jako jediný nebyl do konce války dokončený. Dana Vedra by v budoucnu ráda vydala i knihu a ve spolupráci s Muzeem Vyškovska má v plánu uspořádání výstavy.