To, že nejhůře se shání lidé s určitou odborností, potvrzují zemědělci na Blanensku. „Získat dostatečně kvalifikované pracovníky není v dnešní době vůbec jednoduché. Lidí, kteří hledají práci, je sice poměrně dost, proto s pomocnými silami problém nemáme. Ale když chceme na určitou pozici někoho se zkušenostmi se zemědělstvím a třeba i řidičákem na traktor, moc si vybírat nemůžeme,“ uvedl ředitel Agrospolu Knínice Ladislav Menšík.

Ztráta prestiže

Problémy mají také na Znojemsku. Potvrdil to předseda vrboveckého družstva Rudolf Holík. „Opustili jsme většinu výrob náročných na ruční práci. Z těch, které potřebují víc lidí, zbylo jen vinohradnictví. Do zemědělství se opravdu nikdo nehrne. Je to jednak generační problém a také věc úpadku společenské prestiže sedláků. Dnes jsme tak hluboko, že jsou nad námi snad už i prostitutky,“ posteskl si předseda.

Problém podle něj začíná už v obecném přístupu státu k zemědělcům. „Jsme největší otloukánci. Všichni nám jen závidí dotace a nikdo nevidí námahu sezonních prací od rána do noci, ve všední dny i svátky. Hůř než my jsou na tom snad už jen ostrahy z bezpečnostních agentur a pokladní v supermarketech,“ dodal Holík.

Předseda Agrární komory České republiky Jan Veleba si myslí, že za nezájmem lidí pracovat v zemědělství stojí špatné odměňování, ale i znevažování zemědělské profese a kritika společnosti. „Přitom lidé budou stále potřebovat potraviny. A možná ještě více než dnes. Už si toho všimly i některé evropské banky a jsou ochotny zemědělským podnikům více půjčovat a podporovat je v podnikání,“ uvedl Veleba.

Toho znepokojuje i zavírání zemědělských oborů na školách. „Tradiční školy kvůli tomu musely zavést i obory, které nemají se zemědělstvím vůbec nic společného,“ zdůraznil.

Takovým příkladem je i Střední odborné učiliště Tišnov na Brněnsku. Vzdělává učně v zemědělských a opravárenských oborech. V posledních letech muselo otevřít i obory provoz služeb a podnikání. Ředitel František Holánek tvrdí, že jinak by se třídy zaplnily stěží. „Gymnázia mají převis sto a více procent. Naopak my se s nedostatečnou zaplněností potýkáme dlouhodobě,“ postěžoval si Holánek.

Přibývá snobů

Nezájem o zemědělské učební obory si ředitel vysvětluje narůstajícím snobismem ve společnosti. „Zažíváme období horšího morálního propadu než před revolucí. Děti si vzájemně nadávají, že jsou socky, a do zemědělství se nehrnou. Přitom absolventi gymnázií nemají šanci, aby všichni bez problému našli uplatnění ve středním managementu,“ zdůraznil Holánek. Upozornil také, že všeobecné vzdělání nabízejí i učiliště a střední odborné školy.

O studium zemědělského oboru nemá zájem například ani letošní maturant Filip Šúň. „Nevím dokonce o nikom z mých známých, který by ho studovat chtěl,“ svěřil se Šúň.

Od zemědělského oboru ho odrazuje malá prestiž odvětví. „Asi by mě na to byla škoda. Jinak si zemědělců vážím a uznávám, že je to důležitá práce. Sám mám k půdě kladný vztah,“ sdělil Šúň.

Zemědělské podniky a jejich produkce na jižní Moravě.
Jiří Smutný z Mendelovy univerzity o výběru plodin pro pěstování říká:

Je těžké odhadnout, co se vyplatí

Brno /ROZHOVOR/ - Neviditelná ruka trhu rozhoduje o tom, jaké rostliny se objeví na jihomoravských polích. „Zemědělci pěstují plodiny, které se jim vyplatí. Bohužel tento přístup nezohledňuje, jestli se plodiny do daných oblastí hodí,“ říká Jiří Smutný z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.


Jaké plodiny jsou tradiční pro jižní Moravu?
Ozimy, tedy pšenice a ječmen. Významné místo zde má i zrnová kukuřice, jarní ječmen a slunečnice. Velké plochy zaujímá řepka, mák, vojtěška a silážní kukuřice. A všechny teplomilné ovocné druhy a vinná réva.

Pěstuje se v kraji i nějaká nezvyklá nebo exotická plodina?
Ano, třeba sója, která se tady začala rozšiřovat před jedenácti lety. Dále jsou tu některé méně rozšířené olejniny, jako je světlice barvířská, tykev olejná a olejný len.

Mění se složení plodin podle toho, co je pro zemědělce výhodné?
Výnosnost pěstování je pro každého zemědělce samozřejmě prvořadá. Ovšem v dnešní době je těžké odhadnout vývoj výkupních cen. V posledních letech se mezi výnosné plodiny řadí řepka. Loni však díky vyšším cenám byla zajímavá i potravinářská pšenice, sladovnický ječmen a brambory.

Existují technické plodiny, které se v současnosti vyplatí pěstovat například pro použití v bioplynových stanicích?
V naprosté většině případů se zatím počítá s tím, že zdrojem energie v nich bude kukuřice. Pěstování kukuřice však může být problematické. A to především na svažitých pozemcích. Kromě kukuřice dnes zemědělci zkouší pěstovat i jiné takzvané energetické plodiny, například čirok.

Takže hledají alternativní využití i pro jiné rostliny?
Hledají, chtějí je využít jako alternativní zdroj energie. Příkladem je například pěstování topolů nebo jiných rychlerostoucích dřevin.

MICHAL FILÍPEK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI