Společně objevují tajemství zapomenutého koutu Vyškovska, který nepoutá pouze samotným hradem. „Přímo v obci najdeme torzo románské rotundy z poloviny dvanáctého století, která údajně pojala až dvě stě lidí. V roce 1340 u ní olomoucký biskup Jan Volek, což byl nemanželský syn Václava II., založil ženský benediktýnský klášter,“ popisuje odbornice.

Právě Volek je také známý jako stavitel hradu Melice, o kterém se objevuje první zmínka v roce 1339. „Jeho pozůstatky jsou v bezprostřední blízkosti vojenského újezdu Březina. Dříve byl proto přístup komplikovaný, dnes je ale volný,“ ujišťuje Rybářová.

Cesta vede strmě nahoru, míří po ní lidé všech věkových kategorií od dětí až po důchodce s holemi. „Místo, kde stával hrad Melice, jsem už prošel několikrát. Hrad měl chránit právě tento klášter a okolí. Bohužel v době husitských válek byl zcela zničen a v roce 1439 popsán jako pustý,“ popisuje Josef Špidla, který se o historii regionu aktivně zajímá.

Sám toho využil i ve své knize Pověsti a příběhy z Vyškovska. I když jsou viditelné pouze základy a části zdí, neubírá to podle něj památce z jejího významu. „Hrad, stejně tak i přilehlý klášter, jsou součástí celonárodních dějin. Vždyť tady po smrti Jana Volka pokračoval v pracích jeho nástupce biskup Jan Očko z Vlašimi, jehož znak se našel při sondách v Melicích. Právě jeho si vzal roku 1361 do Prahy císař Karel IV., díky jehož přímluvě byl jmenován prvním českým kardinálem. Mohli bychom takto pokračovat,“ zdůrazňuje Špidla.

Dobytí hradu husity v roce 1423 bylo pro luxusní stavbu skutečně osudné. „Zcela ho srovnali se zemí. Udělali to tak důkladně, že při výzkumu archeologové nenašli žádný strop, ale vždy jen suterény. Od té doby byl opuštěný. Víme, že hrad dostal po přestavbách čtyřúhelníkovou kompozici. Známe i místo předpokládané kaple, která na hradě olomouckých biskupů nemohla chybět,“ přibližuje Rybářová.

Popisuje nálezy v podobě malovaného skla, různých architektonických článků nebo malované omítky. U gotické památky překvapují části z románského slohu, tyto komponenty však posloužily čistě jako stavební materiály pro nový hrad. „Na Melicích prováděl výzkum ve třicátých letech mimo jiné i Vojtěch Procházka z Vyškova. Výzkumníky přerušily události roku 1938,“ přibližuje archeoložka.

Další znalosti o hradu načerpají zájemci také v Muzeu Vyškovska. „V části stálé expozice věnované středověku v regionu představujeme architekturu hradu i hmotnou kulturu. Za pozornost stojí ukázka z kachlových kamen, která si na zakázku nechal zbudovat biskup Václav Králík z Buřenic v první třetině patnáctého století,“ potvrzuje pracovnice muzea Petra Mandíková.

Archeologické sondy podle ní objevily řadu zajímavých exponátů. Další jsou k vidění na krátkodobé výstavě Za středověkem, kterou návštěvníci najdou pro změnu v Muzeu Bučovice.