Informaci Vyškovským novinám potvrdil senátor za Vyškovsko a zároveň člen Řídícího výboru Ivo Bárek. „Je výborné, že se opět podařilo uspět projektům z našeho regionu, na jejichž podporu žadatelé získají víc než sto třicet milionů korun z Fondu soudržnosti Evropské unie a Státního fondu životního prostředí,“ pochvaloval si Bárek.

Nejdražším projektem je stavba bioplynové stanice ve Vyškově plánovaná dceřinou společností firmy Respono Rebios. Záměr posvětili úředníci kraje. „Pouze telefonicky jsme si ověřili, že jsme na náš projekt dostali maximální možnou výši dotace. Máme z toho velkou radost, ale pro naši společnost, kterou jsme kvůli této stavbě založili, to znamená celou řadu velkých úkolů,“ uvedl jednatel společnosti Rebios Antonín Horáček.

Firma nyní musí najít dodavatele stavby. „Musíme také sehnat od bank úvěr ve výši osmdesáti milionů korun,“ přiznal Horáček.

Bioplynová stanice má likvidovat veškerý biologický odpad. „To znamená trávu, zbytky jídel, fritovací oleje a třeba shnilé ovoce a zeleninu. Z komunálního odpadu bychom dále chtěli vytřídit až čtyřicet procent bioodpadu, který bychom už neukládali na skládky. To by výrazně ulevilo životnímu prostředí,“ popsal Horáček.

Stavba bioplynové stanice by měla začít zhruba za rok.

Úplnou novinkou v okrese bude zřejmě drtička a třídička stavebního odpadu. Dotaci na ni získá rousínovská firma zabývající se demolicemi a stavbami. Její projekt se jmenuje Uklidíme po sobě. „Dnes je trendem bourat staré budovy a stavět na jejich místě. Nezastavovat zbytečně zelené plochy. Proto s sebou přímo na staveniště přivezeme mobilní drtičku. Drcenou a roztříděnou suť pak použijeme na zásypy,“ vysvětlil majitel firmy Jiří Šlimar. Zbývajícího čtyři a půl milionu korun je připravený zaplatit ze svého.


Dotace podpoří valnou měrou také návrat povrchové vody do krajiny.'

Třeba obec Bošovice získala peníze na dva projekty, a to na vybudování rybníků v místě zvaném Škrabánov a na obnovu zeleně.

„Ve vesnici nemáme žádné rybníky, v tomto ohledu je tady poměrně mrtvo. Nejsou tu žádná zvířata. V lokalitě, kde máme v plánu nádrže vybudovat, dřív bývala,“ uvedl bošovický starosta Jaroslav Šimandl.

Proto prý místo také má netradiční pojmenování. „Když lidé rybníky vypustili, škrábali z nich bláto a odváželi na pole. K tomu se už nebudeme vracet, pouze krajině vrátíme vodu pomocí tří rybníků,“ popsal Šimandl.

Spolu s tím se obec Bošovice pustí do prořezávání, kácení a náhradní výsadby stromů v různých částech vesnice. „Získali jsme alej kolem jedné z obecních cest. Dřeviny jsou tam ve špatném stavu. Obnovy se dočkají například i stromy v okolí hřbitova,“ vyjmenoval bošovický starosta.

O dost nákladnější a náročnější projekt chystají Bučovice. Jde o vybudování vodní nádrže s biocentrem v místní části Vícemilice. Akce vyjde na pětačtyřicet milionů korun, přičemž od ministerstva životního prostředí město dostane zhruba čtyřicet milionů pět set tisíc. Kde přesně má biocentrum vzniknout a mnohé další podrobnosti, se redakci Vyškovských novin nepodařilo zjistit. Bučovičtí úředníci totiž nebyli k zastižení nebo nebyli schopní odpovědět na dotazy redaktorů.

Trend zalesňování v krajině postižené komunistickým zcelováním polí do obrovských lánů bez zeleně a remízů už na Vyškovsku pokračuje několik let. A podpoří ho i dotace.

Například podle starosty Miroslava Chludila čeká zalesnění svah kopec nad lysovickým rybníkem směrem k Větrníku. Téměř všechny podobné akce v dalších obcích tak jako v minulosti zaštiťuje manerovské občanské sdružení Manner.