Na rozdíl od ní Marcela Tesárková budovou prochází pravidelně. „Takže už mě její stav nijak nezaráží. Ale že by mi vyhovoval, to se říct nedá. Přímo alergická jsem na vnitřní prostory. Nejenže je v nich v zimě opravdu chladno, ale mají nepohodlné kovové sedačky a těch je navíc dost málo. Prostor je absolutně nevhodně řešený," poukázala Tesárková.

Podle průzkumu redakce Vyškovského deníku Rovnost však cestující nemají výhrady jen ke vzhledu, ale také k bezpečnosti: vadí jim například úzké ostrůvky, místo kterých by uvítali spíš podchod. Podle některých je už několikrát slibovaná rekonstrukce nádraží jen líbivým tahem, jak ukonejšit veřejnost. „Mluví se o ní už roky. Zatímco prostor před nádražím se vyřešil, a myslím, že celkem vhodně a bezpečně, o samotném nádraží to říct nejde. A kdoví, jestli to vůbec někdy půjde," byla skeptická Tesárková.

Narážela tak na diskuze o opravách avizovaných na rok 2013. Jejich součástí mělo být mimo jiné nejen řešení podchodu, ale také celkového vzhledu budovy. Nakonec se neuskutečnily.

České dráhy totiž už několik let čekají na převod nádražních budov pod provozovatele dráhy, tedy Správu železniční dopravní cesty.

Podle všeho už se ovšem skutečně blýská na lepší časy. „Záměr převodu nádraží do majetku státu s právem hospodařit pro Správu železniční dopravní cesty už odsouhlasila porada ekonomických ministrů vlády a uložila ho ministru dopravy. Přesný termín a podmínky prodeje pak stanoví vláda," naznačila mluvčí Českých drah Kateřina Šubová s tím, že je předpokládaný už na příští rok.

Využije projekt?

Poté může přijít na řadu samotná rekonstrukce. Co se týká změny vlastníka výpravních budov, ta se cestujících nedotkne. Vyjma právě otázky zlepšení vzhledu a funkčnosti vyškovského nádraží. „Nový majitel může využít náš aktuální projekt na úpravy. Jestli se jím bude řídit v plném rozsahu, je výhradně v jeho kompetenci," doplnila.

Projektová dokumentace řeší komplexní rekonstrukci výpravní budovy, interiér se zázemím pro cestující i personál. Počítá také se změnou exteriéru včetně fasády, oken, dveří nebo střechy.

Technické a dispoziční řešení rekonstrukce zpracované v původní projektové dokumentaci je podle Šubové dál vyhovující. „Z důvodu stáří je však třeba prověřit soulad s aktuálně platnými předpisy a normami. Musí také proběhnout nová jednání s dotčenými orgány státní správy, správci sítí a dalšími," dodala mluvčí s tím, že aktuální odhad nákladů na rekonstrukci budovy je osmadvacet a půl milionu korun. Vzhledem k tomu, že zatím k prodeji části závodu nedošlo, správa se k otázkám redakce nechtěla příliš vyjadřovat. Přesto její mluvčí Marek Illiaš nevyloučil, že projekt alespoň částečně využijí. „V minulosti jsme například přednostně odkoupili budovu nádraží v Karlových Varech i s projektem Českých drah. Ten jsme ovšem museli uzpůsobit našim potřebám pro provozování drážní dopravy," vysvětlil Illiaš.