Zoo je mimořádně otevřena dvanáctého až třináctého prosince od třinácti do sedmnácti hodin.
V Bošovicích je rušno. Papoušci lákají svým zbarvením i vřískotem, podívejte se

To je o čtyři více než před rokem. Tehdy orli vyvedli šest mláďat. „V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Jedenáct ze třinácti monitorovaných párů si postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata. Těch bylo celkem sedm,“ uvedl David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.

Orel královský

Patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku.

Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín.

Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998.

Zdroj: ČSO

Dodal, že každé vyvedené orlí mládě považují ornitologové za velký úspěch. Orel královský totiž patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce a v přírodě na něj číhá řada smrtelných nebezpečí. „Největším nebezpečím je pro orly královské člověk. Dravce v hnízdním období vyrušuje a v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Proti pytlákům a travičům v terénu bojujeme pomocí speciálně vycvičených psů, kteří vyhledávají otrávené návnady,“ poznamenal Horal.

Otravu orla královského prokázali u nás ornitologové poprvé a zatím naposledy před třemi lety. Ve dvou případech. Podle Horala dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště.

Někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. „Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou také loupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy,“ vysvětlil odborník.

Loni přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Nakonec o křídlo přišel a zůstane trvale v lidské péči. „Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ uzavřel Horal.

Bývalý hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek
Čtyřletá mateřská dovolená? Rychlá a hektická, hodnotí bývalý hejtman Šimek

Další cenný přírůstek zaznamenali ornitologové také v Moravském krasu na Blanensku. Tam se letos vylíhlo pět mláďat vzácného sokola stěhovavého. Jedno z hnízd bylo v lokalitě známé Býčí skály. V Moravském krasu sokoli stěhovaví zahnízdili v roce 2016 bezmála po půl století. Vyvedli tehdy tři mláďata.

O rok později měly dva páry celkem pět mláďat a předloni pak osm. Z loňských sedmi mladých sokolů přežila jen tři. Zbývající ulovil výr velký. „Podle statistik asi třetina hnízdění není úspěšná. V prvním roce života číhá na mláďata sokola spousta nástrah a nebezpečí. V tomto období je jejich úmrtnost až šedesát procent,“ řekl Deníku René Bedan, který se věnuje pozorování a mapování výskytu těchto dravých ptáků v Moravském krasu.