Je sobota krátce po osmé hodině ranní a veřejnost tak na myslivecké chatě znovu uvidí odchyt ptáků za účelem kroužkování: ornitologové zjistí, kam táhnou na zimu, jak jsou věrní místu svého narození nebo vše potřebné o jejich biologii. Pomůžou jim v tom sítě umístěné na čtyřech místech. Podle ornitologů žádná drastická metoda.

Stálý tlak lidí

Na jaře Vítání ptačího zpěvu, na podzim pak právě Festival ptactva. Odborníci z České společnosti ornitologické pravidelně organizují vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků. „Někdo dělá ukázku odchytu jako v našem případě, jiní ornitologové vedou třeba exkurzi k nádržím a zaměřují se na vodní ptáky. Chceme na setkáních demonstrovat, jak je naše příroda ohrožená a jak můžou lidé pomoci. Jsme rádi, když se zajímají o to, co se děje kolem nich. Příroda je pod neustálým lidským tlakem, přičemž ptáci můžou být skupinou, která je může motivovat něco změnit," oceňuje ornitolog a spoluautor mnoha publikací Petr Procházka z Rousínova, který pracuje v brněnském Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Do ruky záhy bere hbitě se vrtící pytlíček, ze kterého vytahuje prvního opeřence. A dětem se rozzáří tváře. V průběhu kroužkování nesype z pytlíku pouze různé druhy pěvců, ale i spoustu zajímavostí o nich. Někteří jsou klidní, jiní se přirozeně brání a už chtějí zpět na svobodu.

Celkem odchyceno 73 jedinců 12 druhů:
pěnice černohlavá 29
červenka obecná 19
drozd zpěvný 5
sýkora koňadra 5
kos černý 4
budníček menší 3
lejsek šedý 2
brhlík lesní 2
sojka obecná 1
pěnice slavíková 1
pěvuška modrá 1
sýkora modřinka 1

Třeba hojně rozšířená červenka obecná, která si i podle zbarvení peří nedávno pochutnávala na plodech bezu. Okroužkovaná – může letět. „Pokud má pták už jiný kroužek, opíšeme si jeho číslo do terénního zápisníku a záznam pak ornitolog i třeba běžný nálezce odešle do Kroužkovací stanice Národního muzea v Praze. Ta sepíše zpětné hlášení, ve kterém bude uvedené, kdo ho kroužkoval a veškeré další informace. V tom je smysl celé metody. Když někdo najde třeba mrtvého ptáka a zjistí, že má na noze kroužek, neměl by se bát ho stanici nahlásit," upozorňuje doktor.

A hned příkladem vysvětluje, jak takové hlášení kroužkovaného ptáka vypadá. Samečka pěnice, kterého loni na podzim v Rousínově okroužkoval, našel letos v dubnu chlapec na Frýdeckomístecku. Jen se bohužel nacházel v tlamě kočky, která se s úlovkem přišla pochlubit. I taková zpráva v sobě ale nese důležité informace.

Vzápětí už v ruce drží jinou pěnici. „Pravděpodobnost, že bude právě tahle pěnice nahlášená, se blíží nule. Je třeba jich okroužkovat třeba pět stovek a z toho může být jedno zpětné hlášení," přibližuje Procházka, zatímco děti u dalšího opeřence střílí od boku, jaké druhy drozda znají. „Drozd královský," vyhrkává ze sebe asi osmiletý klučina. A rozesmává ostatní.

Úspěšní hádači naopak získávají drobnou odměnu. „Byl jsem na setkání předloni. Beru to jako výlet do přírody, ptáci mě trošku zajímají, doma máme i jednu knížku o nich. Ranní vstávání mi nevadilo," svěřuje se třeba Ludvík Šimek z Rousínova.

Poprvé. A spokojení

Zatímco některé tváře ornitologové dobře znají, pro jiné je to premiéra. „Máme zahradu i s několika krmítky, o akci jsme dosud neslyšeli, takže jsme přijeli vůbec poprvé. A rozhodně nás zaujala," chválí setkání Tomáš Kujal z Habrovan.

Amatérský ornitolog Jiří Bartl oceňuje, že tah ptáků je letos silný. „Teplé počasí jejich odlet prodloužilo, ptáků uvidí zájemci dost. Těší mě i to, že na setkání přišlo šestašedesát lidí, třetinu tvoří děti," usmívá se Bartl.

Vadí mu naopak, jak mizí ptáci vázaní na zemědělskou krajinu. „Třeba v padesátých letech, to bylo skřivanů. Vznášeli se všude. Dnes jim ubližuje chemizace v zemědělství. Všechny plevelné rostlinky se spálí chemickou cestou, a když skřivani na přelomu února a března přiletí, tak semínka z těchhle rostlin potřebují," poznamenává Bartl.

Jeho kolega už z pytlíčku tahá dalšího obratlovce: brhlíka lesního, jednoho z nejstálejších ptáků, který u nás zůstává celou zimu. „Rád chodí na krmítko, ale hnízdí v dutinách stromů. Vletový otvor si upraví hlínou, aby se do něho nedostal žádný větší druh. Má silné drápy, aby mohl po stromě dobře šplhat," poučuje Procházka s tím, že v Česku jsou asi čtyři stovky kroužkovatelů, kteří mají licenci.

A v prstech hned drží další rozevíratelný hliníkový kroužek. Nezapomíná připomenout ani letošní teplotní výkyvy. „Letošek byl extrémně suchý. Dá se říct, že to ale ptákům částečně prospělo, že bylo díky tomu hodně hmyzu. Když ale samozřejmě vyschnou tůně, tak ptáci, kteří jsou vázaní na mokřady, můžou trochu trpět. Spíš bych ale tu letošní hnízdní sezonu označil jako velice úspěšnou," shrnuje odborník a před návštěvníky hojně vyzbrojenými fotoaparáty vypouští dalšího pěvce.

Už letí. Na jih Evropy nebo ještě dál.