Na jižní Moravě chtějí poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrůvky s vegetací, které poslouží jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají s létáním. Projekt získal podporu z Norských fondů. Rybáci obecní jsou pevně vázáni na specifický typ prostředí. „K hnízdění využívají štěrkové ostrovy bez vegetace nebo jen s velmi sporou vegetací. Dříve vznikaly spontánně v korytech větších řek během jarních velkých vod, ale dnes už jsou v tuzemsku kvůli regulaci vodních toků vzácné. Kromě zachovávání přirozených biotopů proto ornitologové přistupují také k alternativním možnostem, jak rybákům umožní hnízdění,“ vysvětlil jednatel jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík.

Odborníci v novém projektu naváží na úspěch trvanlivých betonových plovoucích ostrovů instalovaných na Oravské přehradě na Slovensku a také na jihomoravské Věstonické nádrži. Už třináct let se železobetonové ostrovy používají úspěšně také na střední Moravě. „Do návrhu nového technického řešení plovoucích ostrovů jsme promítli více než patnáctileté zkušenosti s péčí o biotopy a realizovaná ochranářská opatření pro rybáky. Ostrůvky budou mít nový tvar, abychom zajistili, že se na ně vejde více hnízd. Rybáci totiž při hnízdění dodržují rozestupy,“ pokračoval jednatel.

K tradičnímu koupání na Štědrý den se odhodlali slavkovští otužilci. V jedenáct hodin se ponořili do vod bazénu na slavkovském koupališti.
FOTO: Otužilce ve Slavkově nezastavil ani led, takto si užívali vánoční koupání

Součástí technického řešení je také ochrana před predátory. „Pod hnízdní plochou je převis, který zabrání, aby predátoři jako invazní druh norek americký či potkan vyšplhali na ostrov. Vylepšíme také stabilitu ostrůvků, aby nedocházelo k přesýpání štěrku a snůšek kvůli vlnobití či posunům ostrovů v důsledku zamrzání,“ řekl Čamlík.

Připomněl situace, kdy se nezkušená mláďata po prvním vzlétnutí již nemusí dostat zpátky na hnízdní ostrov kvůli zábranám pro predátory a utopí se. „Proto doplníme železobetonové hnízdní ostrovy o vegetační, kde mláďata najdou odpočinek a dočasný úkryt, a aby je dokrmili rodiče. Kromě toho poskytnou úkryt pro ryby a také alternativní stanoviště pro další druhy vodního ptactva,“ sdělil Čamlík.

Využijí je i racci

Podobu vegetačních ostrovů jihomoravští ornitologové konzultují se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a s odborníky z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, kteří umisťují umělé plovoucí zelené ostrovy na intenzivně obhospodařované rybníky. Konstrukci ostrova tvoří dvě gabionové sítě, mezi kterými je rohož z kokosových vláken pro uchycení vodních rostlin.

Letošní Štědrý den byl pro hasiče, záchranáře i policisty náročnější, než v předchozích letech.
Štědrý den na Vyškovsku: ve Vícemilicích hořely stromy, jinde bourala auta

Útvary slouží především pro hnízdění ptáků, před budováním na jihu Moravy jsou vegetační ostrovy instalované už ve středních a jižních Čechách. Odborníci tak využijí cenné zkušenosti, jihomoravská ČSO začala s ochranářskými opatřeními pro rybáka už před čtrnácti lety. „Tehdy v kraji hnízdilo dvaapadesát párů, zatímco loni už jich bylo 250, které zahnízdily buď na přirozených upravovaných ostrovech, nebo na umělých plovoucích ostrůvcích. Letos jsme zaznamenali už dokonce 350 párů rybáků. Asi polovina z nich hnízdila na dřevěných plovoucích ostrůvcích, které už jsou ale téměř nevyhovující, protože jejich životnost postupně končí,“ dodal Čamlík.

Ornitologové začnou s umisťováním nových betonových a vegetačních ostrovů na jaře příštího roku. Kromě rybáků obecných je k hnízdění využijí také racci chechtaví, kteří vyžadují podobný typ prostředí. Jejich populace posledních přibližně třicet let klesá, a proto je racek v České republice podle Červeného seznamu hodnocený jako silně ubývající a je zařazený do kategorie zranitelných druhů.