Na konci listopadu loňského roku získala cenu Jana Hona udělovanou vyškovskou nadací Tři brány.

Díky Málkové dostala možnost vyzkoušet si roli trenérky dětí, která pro ni byla krok do neznáma. Nakonec se do ní ponořila naplno. „Nejprve jsem tuhle možnost zvažovala, ale protože mám děti ráda, řekla jsem si, že to zkusím a buď to půjde, nebo ne,“ říká studentka gymnázia.

Navzdory mnoha povinnostem ve škole bere roli trenérky už tři roky zodpovědně. „Trénuji jedenkrát týdně děti do šesti let a snažím se jim předat co nejvíc svých zkušeností. Úplně jsem se v trénování našla a jsem spokojená,“ přibližuje Kuncová.

Malým sportovcům se podle svých slov snaží předat trvalou lásku k atletice i smysl pro fair play. V kariéře trenérky plánuje pokračovat, ale bude to jen koníček. „Chtěla jsem jít na vysokou školu se sportovním zaměřením na sport, ale nakonec jsem si to rozmyslela,“ vypráví Kuncová.

Bez práce trenérky si už mladá sportovkyně nedokáže život představit. „Zůstanu u trénování, ale jen ve volném čase. Dětem se budu snažit předat maximum a obětovat jim co nejvíc volného času,“ slibuje dívka.

Ráda by s dětmi v budoucnu zkusila i nějaké soutěže. Podle ní ale na to nejsou její svěřenci ještě úplně připravení, potřebují zatím víc trénovat.