Díky němu totiž můžou zpívat a tančit, s kým se jim zamane. „Když někoho vyzveme k tanci, nesmí odmítnout. Navíc můžeme chodit nejen pro pány, ale protože jsou hody babské, můžeme tancovat i se ženami," vysvětluje hlavní stárka Marcela Slouková. Právě ona právo svírá v dlani. Moc dobře ví proč. Nesmí se totiž ztratit. „Pokud se tak stane, akce skončí," říká.

Byla dlouhá pauza

Babské hody mají v Otnicích dlouhou tradici. Pořádaly je už ženy v sedmdesátých letech. Pak ale nastala několikaletá přestávka a místní na ni navázaly až v roce 2000. „Každý rok se je snažíme trochu obměnit. Například dřív jsme chodily po celé dědině. Dnes tomu tak není. Rozhodly jsme se jít průvodem jen částí, směrem od obecního úřadu, kde program začal, k Dělnickému domu. Tam pak navážeme kulturními vystoupeními," popisuje Slouková.

Před obecním úřadem obdivuje tance žen i jejich sousedka Eva Svobodová. „Je to pěkná tradice. Chodím se na děvčata dívat pravidelně, jsem ráda, že se po loňské pauze zase sešly. Sama jsem v kroji ještě nikdy nebyla. Možná mě to dřív i trochu lákalo, ale nedostala jsem se k tomu," krčí rameny Svobodová.

To už ale průvod budí po vesnici řádný a zasloužený rozruch. Hlavně když vstoupí na hlavní silnici, kde trochu brzdí dopravu. Řidičům to ale nevadí. Zpomalují a prohlíží si ženy v kyjovských krojích pochodujících stejným krokem do tónů kapely.

Jakmile se všichni sejdou v nazdobeném Dělnickém domě, stárky se představí hned s několika tanci. Následně je střídají děti, z nichž část tančí, a zbytek jim z pódia zpívá a hraje. Třeba na flétnu a harmoniku. „Jelikož máme za sebou období stagnace, pochopily jsme, že musíme předat zkušenosti mladým," zmiňuje stárka Dana Matyášová, která s dětmi vystoupení nacvičila.

Někteří lidé prý říkají, že je zbytečné, aby na hodech vystupovaly. „Ale já myslím, že je to dobrá věc. Tradice bychom měly předávat a věřím, že vychováme naše pokračovatele," usmívá se Matyášová. Jedněmi z nich můžou být děti Martiny Lugošové. Předpoklady k tomu mají.

Jejich maminka totiž v kroji chodívala jako stárka také. „Letos jsem se přišla jen podívat na děti. Babské hody totiž u mě mají trochu škraloup. Loni se kvůli rozbrojům mezi ženami nekonaly. Byla by škoda, kdyby zanikly. Jsem proto ráda, že alespoň některé ženy tančí. Ještě víc by mě ale těšilo, kdyby nás bylo víc. Tak jako třeba ještě předloni," připomíná Lugošová.

Letos se představuje deset párů. „Jindy to ale bývalo i kolem dvaceti. Tak to bývá, když se něco založí nebo obnoví, zájem je velký. Ale pak postupně ochabuje. Věříme ale, že znovu poroste," přeje si Slouková.

Věří tomu i další z dvacítky stárek Marta Rosendorfová. „Do Otnic jsem se přistěhovala. Jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli jít na vesnici, byl ten, že jsme chtěli dětem přiblížit tradice. A dnes tady stojím už podruhé v kroji. A můj syn také," usmívá se.

Dvakrát ročně

Kroj má ale půjčený. „Asi polovina z nás má své vlastní. Leckteré na hodech tančí už od malička," podotýká Rosendorfová.

A ten, kdo by si myslel, že ho využijí jen jednou, a po zbytek roku jim leží ve skříni, se plete. Nejen, že jsou Otnice jednou z mála obcí, kde babské hody stále udržují, výjimeční jsou i tím, že si hody užívají hned dvakrát ročně. „Aloiské máme v létě, protože kostel je zasvěcený svatému Aloisovi. A na podzim, na Havla jsme si udělaly babské. Původně byl totiž kostel zasvěcený svatému Havlovi," upozorňuje hlavní stárka.

A proč zvolily zrovna babské? Důvod je prostý. „Některým chlapům se nechce, raději sedí doma. Jenže nám se chce zpívat a tancovat, tak jsem si poradily," směje se Slouková.

Už ale zase spěchá do kola. Hodlá si tance ještě užít. Čas se totiž krátí. O půlnoci vrátí hodové právo zpět starostovi.