Třeba Michaela Žižková z Bučovic chválí ty v Olomouci, kde pracuje, a čas od času se na nich zastaví. „Kdyby se ale pravidelně pořádaly u nás v Bučovicích, byla bych ráda. Zájem bych měla, a to hlavně o čerstvé ovoce, zeleninu, máslo, vejce, zkrátka základní potraviny," sdělila Žižková.

Podle místostarosty Jiřího Horáka radnice trhy zkoušela uspořádat loni na jaře. Narazila na nezájem prodejců. „Farmáři nás odmítali. A pořádat něco pro čtyři obchodníky, kteří by měli zájem, nemá cenu. To by nebyly trhy," vysvětlil Horák. Důvodem, proč prodejci nechtějí do Bučovic, je podle něj fakt, že jde o malé město.

Na podobný problém jako v Bučovicích narazili také v Rousínově. I tam snaha byla, ale farmáři nejezdí. „Navíc naše náměstí není trhům stavebně přizpůsobené. Do budoucna by měl být problém s náměstím vyřešený a pak můžeme uvažovat o tom, jestli mají tyto jarmarky význam," přiblížil starosta Rousínova Jiří Lukášek.

Nicméně si myslí, že se dnes za názvem farmářské trhy skrývá něco, co s produkty zemědělců nemá téměř nic společného. „Překupníky se zbožím například z Polska, kteří se na trzích také objevují, za farmáře nepovažuji," řekl Lukášek.

Odrazují poplatky

Třeba Rousínovan Rostislav Borkovec by ale jarmarky uvítal. „Dobrý čerstvý sýr nebo uzenina, které by byly ve městě k dostání, by se mi určitě líbily," uvedl muž.

Podle drysické farmářky Zuzany Moučkové malé podnikatele, jako je ona, odrazují vysoké poplatky za nájem plochy. Farmářů tak prý skutečně jezdí na trhy málo. „Spíš jde o obchodníky, kteří někde nakoupí zboží a pak ho jen prodají. Konkrétně u mě je problém s nedostatkem času. Ráno musím podojit kozy nebo zabalit výrobky a teprve potom můžu odjet na trhy. Vstávám třeba ve tři nebo ve čtyři, abych všechno stihla, a na trhy přijedu kolem osmé. Navíc si myslím, že jejich trend ustupuje," poznamenala Moučková.

Další problém vidí v lidech, podle jejího názoru prodejcům nevěří jako dřív. Na vyškovské trhy však jezdí ráda. „Ve městě mám svoji klientelu, navíc je Vyškov blízko," dodala farmářka.

Čerstvých výrobků od farmářů se naopak v dohledné době možná dočkají ve Slavkově u Brna. Radnice totiž uvažuje o vytvoření tržnice, kde si prodejci budou moci pronajmout místo. „Momentálně je to ale poměrně komplikované s jejím umístěním. Lokalitu, která byla nejvhodnější, čeká v budoucnu rekonstrukce. Máme vybrané ještě další dvě, ale snahou je umístit ji právě na náměstí, které by se mělo opravovat," zmínila slavkovská mluvčí Veronika Slámová.

Nezavírají průjezdy

Třeba Slavkovanka Michala Šopfová by za farmářské trhy byla ráda. „Ve městě je bio-obchod, který má podle mě velký úspěch. Bylo by ale dobré, kdyby zde byla k dostání i čerstvá zelenina, ovoce a třeba sýry," přeje si Šopfová.

Než bude tržnice, město se snaží vycházet vstříc alespoň místním prodejcům. „Některé průjezdy přes víkend necháváme otevřené. Také můžou svůj stánek umístit na parkoviště, které sousedí s náměstím," vzkázala Slámová.

Jediné město Vyškovska, kde se trhy pravidelně pořádají od jara do podzimu, je Vyškov. S oblibou je navštěvuje třeba Markéta Lankašková. Nakupuje hlavně potraviny. A uvítala by větší výběr. „Vadí mi, že tam občas jsou stánky se zbožím, které podle mě nemají s farmářskými výrobky nic společného. Kdyby se trh podobal víc tomu, který je v Brně na Zelňáku, byla bych ráda," namítla Vyškovanka.

Zčásti se jí organizátor Robert Landkaš možná zavděčí už ve středu. „Jak jsme slíbili, nově bude ve Vyškově stánek s uzenými rybami," řekl Landkaš.