S žádostmi o desinfekci přicházejí především mladí lidé. „Zajímají se více o to, v čem se jejich prádlo pere a jaký to má dopad na přírodu. O ozonu se mluví častěji v souvislosti s čištěním a dezinfekcí aut nebo bytů,“ komentovala Břoušková.

Zájem o využití ozonu i při praní podle ní souvisí se současnou epidemií. „Je to nejsilnější využitelné oxidační činidlo. To zaručuje kromě odstranění skvrn i dezinfekční působení. Američané perou v ozonových lázních především zdravotnické prádlo, v Evropě to není tolik rozšířené,“ vysvětlil technolog Zdeněk Kadlčík.

Ve vyškovské nemocnici o něčem podobném zatím neuvažují, mají přitom vlastní prádelnu. „Sterilizujeme teplotou při praní a mandlování. Vzhledem ke stáří užívané technologie by do těchto postupů již nebylo vhodné investovat,“ sdělil ředitel Zdeněk Horák.

Podle Břouškové má však metoda budoucnost. „Věřím, že jakékoliv čištění nebo praní v ozonu bude rutinní součástí našeho života,“ poznamenala.

Neobává se přitom ani vysokých nákladů. „Ozon je naopak šetří na elektrické energii. Původně jsem do toho šla, protože jsem potřebovala snížení pracovní doby,“ doplnila provozovatelka prádelny.

V době boje s virovou nákazou nachází ozon široké využití. „Na jeho účinku se v prací lázni podílejí i volné hydroxylové radikály a molekulární a atomický kyslík. Spolehlivě ničí bakterie stejně jako viry a parazity,“ potvrdil Kadlčík.

Úspora je také časová. „V ozonu je prádlo vyprané asi za pětatřicet minut, kdežto normálně to trvá přes hodinu. Není to ale pouze o dezinfekci, když totiž do bubnu proudí ozon, špína ve vláknech se krásně uvolní,“ informovala Břoušková.

Připouští však, že nic není zcela dokonalé. Nevýhodou technologie je podle ní především to, že nevypere mastné skvrny. Za systém ozonu je také nutné platit měsíční nájem.