Jednorázovou akci ale bude následovat několik desítek let následné péče. Mimo jiné i kvůli ochraně páchníka hnědého. „Kácet začneme s příchodem vegetačního období, tedy začátkem listopadu. Neradi bychom, aby se někdo zalekl, že se Slavkov náhle zbavuje tolika stromů. Na jaře nás čeká náhradní výsadba," upozornila mluvčí Slámová.

Podle ní se obnova nejvíc dotkne aleje u silnice k Holubicím. Zmizí devětapadesát kusů, nahradí je víc než dvě stě dvacet nových. Cestu na Křenovice v současné době lemuje přes dvě stě osmdesát kaštanů a lip, na podzim jich půjde sedmatřicet k zemi a od jara zapustí kořeny skoro sto devadesát nových. Úpravy se také budou týkat lokalit K Oboře a U Golfového hřiště. V zámeckém parku, kde je okolo dvanácti set stromů, dělníci vykácí dvaasedmdesát a vysadí dvě stě jedenáct.

Kácení přinese pro pěší a dopravu jen menší omezení. „Chodců se týká především kácení v lokalitách K Oboře a U Golfového hřiště a pak v zámeckém parku. Konkrétní část bude vždy ohrazená. V zimě navíc do parku mnoho lidí nechodí, často bývá i zavřený, takže to neznamená větší problém. Co se týká cest do Holubic a do Křenovic, nepředpokládáme, že by kácení zcela znemožnilo průjezd. Spíš se vždy na několik minut uzavře část cesty u káceného stromu, ale provoz jedním směrem zůstane," objasnila Slámová.

Chystaná obnova se některým obyvatelům zamlouvá. „Do parku chodím docela často. Je krásný, ale pravda je, že stromy jsou už docela staré. Pokud se omladí, bude to jen dobře," myslí si třeba Slavkovanka Vladimíra Šedá.

Především v zámeckém parku a u aleje do Křenovic budou muset sadaři postupovat opatrně. „Dutiny starších trouchnivějících stromů totiž v místě obývá chráněný brouk páchník hnědý. Potřebuje přebývat ve stojícím stromu, i kdyby mělo jít jen o torzo. Kdyby se totiž kmen položil, začne do něj vnikat vlhkost," vysvětlil šéf odboru životního prostředí Miloslav Zavadil.

Není však podle něj nutné, aby kvůli páchníkovi zůstávaly staré stromy na svém místě. V případně parku lze kmen spolu s broukem podle vyhlášky přesunout až pět set metrů od místa výskytu. Zavadil navrhl, že by se torza stromů postavila do části zámeckého parku zvané Panská školka, čímž by mohla vzniknout biolokalita pro páchníka. Několik let by se pak počkalo, než skončí jeho cyklus.

Ve směru na Křenovice ale stromy s páchníkem budou muset asi zůstat na svém místě. Problémy tam přitom už dělá někdo jiný: klíněnka. „Nové kaštany, které v místě chystáme vysázet, by však měly patřit k druhu, který je proti klíněnce odolnější," naznačila Slámová.

Pomůžou dotace

Obě připravované akce vyjdou na třináct a půl milionu korun. Přitom dotace uhradí obnovu historických alejí z devadesáti procent, respektive obnovu komplexu parku z pětasedmdesáti procent. „Do toho se ale už nepočítá následná péče. Tu bude město hradit ze svého. Stejně tak jako nezbytnou dosadbu, jelikož v následujících desítkách let by se měly nahradit prakticky všechny stromy v alejích a v parku," připomněl Zavadil.

Upřesnil, že město sice bude moci vykácené stromy prodat na otop nebo štěpku, ovšem o jakýkoli výtěžek z toho přijde, budou totiž na něm krácené dotace.

Podle slov Slámové je až šedesát procent stromů v alejích a parku přestárlých. „Starat se o alej je něco jiného než starat se o les. Panuje v ní mnohem víc bezpečnostních rizik, která je třeba stále řešit, vypracovávat posudky a podobně. V minulých letech jsme museli pokácet mnoho stromů, u kterých hrozil pád a s tím spojené škody nebo zranění. Tahle starost by nám ale po skončení obnov mohla ze značené části odpadnout," vyzdvihla mluvčí.