„Dosud jsme objevili na sedmdesát objektů převážně z doby římské. Nejzajímavější je oválná jáma, ve které jsme našli depot zhruba třiceti železných předmětů. Mezi nimi byla například sekyra, motyky, železné klíče, části kování vědra, našli jsme také dva poháry na duté nožce," vyjmenovala nálezy vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno Blanka Mikulková.

Mravenčí práce

Veškeré předměty zatím končí v laboratořích. „Tam se keramika umyje a slepí se poškozené části. Ostatní kovové předměty se odvezou do speciální laboratoře, kde kovy ošetříme, aby na nich nepokračovala koroze," vysvětlila.

Terénní část trvá v Rousínově od minulého měsíce. Redakce Vyškovského deníku Rovnosti měla možnost být dosud jako jediná na místě. Práce zpřístupnila rousínovská pobočka firmy EDP, která v místě hodlá vybudovat parkoviště. „Stavbu jsme začali sledovat už od podzimu, protože byl velký předpoklad, že v lokalitě budou archeologické nálezy. Nevěděli jsme ale v jakém rozsahu, protože tu na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla cihelna, která stávající svah z části odtěžila," připomněla archeoložka.

Zbyla tak jen část původního svahu, na kterém archeologové narazili na rozsáhlé sídliště z doby římské z 2. století našeho letopočtu. „Jedná se o období osídlení našeho území germánskými kmeny. Sídliště se skládá z různých objektů určených pro skladování potravin, takzvaných sklípků. Jde o podhloubené kruhové jámy. Sídliště tvoří také obytné chaty, ve kterých Germáni žili. Jsou to obdélníkové objekty s výklenkem pro vchod a nadzemní konstrukcí nesenou šesti kůly. Byly to klasické chaty se sedlovou střechou," popsala vedoucí vyškovského pracoviště s tím, že se odborníci budou v místě pohybovat ještě zhruba týden.

Dalším typem objektu, který archeologové stačili vykopat, jsou stavební jámy, které sloužily pro těžbu spraše. Germáni spraš používali pro vnitřní vymazání chat jako tepelnou izolaci.

Skončí v muzeu

Výkopové práce na území regionu těší i pracovníky muzeí. „Z každého nálezu máme samozřejmě radost. Po ošetření jdou nálezy do našich sbírek, protože naleziště spadá do našeho regionu. Nálezy si tak prohlédnou i naši návštěvníci," ujistila kurátorka archeologické sbírky Muzea Vyškovska Klára Rybářová.

Archeologové upozorňují i na často nepříjemnou domluvu s investorem stavby. V případě společnosti EDP šlo ale podle Mikulkové o přesný opak. „Jsme rádi, že můžeme takto přispět. Spolupráce je v pořádku, vzájemně si vycházíme vstříc, takže mohou pokračovat i naše práce v lokalitě," řekl prokurista společnosti Václav Mácha.

Archeologické nálezy nejsou na Vyškovsku ojedinělé. Například v roce 2009 našli odborníci při stavbě autobusového terminálu v Rousínově keltský hrob se zachovalou kostrou. O rok později objevili archeologové ve vyškovské průmyslové zóně Nouzka nálezy z doby bronzové. Největším úspěchem byla tehdy kostra pravděpodobně dospělé ženy.

Výzkum byl úspěšný i v loňském roce. „V Němčanech jsme vykopali sídliště z mladší doby železné. Velmi zajímavým nálezem byly dvě lidské kostry. V prvním případě šlo o nedospělého jedince, z druhé kostry se zachovala jen lebka. Náš antropolog zjistil, že je v obličejové části ohořelá a že byla vážně poškozená těsně před nebo po smrti. Otázkou zůstává, zda šlo třeba o nějakou rituální oběť," poznamenala Mikulková.

Že je někde nějaký objekt, poznají archeologové podle zbarvení zásypu. „Archeologické objekty jsou jinak zbarvené než podloží. Sice to neplatí stoprocentně, ale většinou je to tak, že jsou tmavší. V případě rousínovského nálezu jsou ve žluté spraši tmavá místa, která vybíráme," dodala Mikulková.