VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pavlík: Lesy jsou na tom dnes mnohem lépe než před dvaceti lety

Bučovice /ROZHOVOR/ - Vyškovsko je krajem lesů, pokrývají víc než třetinu jeho rozlohy. Valnou část znich spravuje státní podnik Lesy České republiky. Konkrétně Lesní správa Bučovice, vjejímž čele stojí Otakar Pavlík.

7.11.2009
SDÍLEJ:

Otakar Pavlík, šéf bučovické lesní správyFoto: Deník/Michal Sklenář

Jak se vlastně liší lesník od myslivce? Kolik kubíků dřeva státní lesy ročně poskytují? Které stromy na Vyškovsku z lesů mizejí? Na tyto a jiné otázky odpovídá v následujícím rozhovoru.

Jak dlouho jste lesníkem?
Už od roku 1986.

To už je pěkná řádka let, takže můžete bilancovat. Jaký největší rozdíl vidíte v hospodaření v lese mezi řekněme lety 1988 a 2009?
Oproti tehdejší době máme velkou volnost, nesvazují nás politické direktivy. Jsme v pozici odborného lesního hospodáře, nad námi je zákon. Je to větší svoboda, ale taky větší zodpovědnost.

Jsou na tom dnes lesy Vyškovska lépe než před dvaceti lety?
Dvacet let je v životě lesa a stromů krátká doba, ale dá se říct, že les je na tom dnes podstatně lépe než tehdy. Zlepšil se stav porostů, zmizely skryté holiny. Tyto staré hříchy jsme dokázali sanovat. K lepšímu se změnil i personál. Tehdejší systém lesníky moc nemotivoval a platy taky nestály za moc. Tím nechci ale říct, že všichni lesníci tehdy byli špatní.

Jak jste na tom personálně dnes?
V dnešní době je spíš problém sehnat lesní dělníky. Je to špinavá, namáhavá a stále ne moc dobře placená práce. Východiskem je pouze větší úroveň mechanizace. V lese také pracuje čím dál víc cizinců, Ukrajinci, Mongolové a podobně.

Ovšem těžká technika podloží moc neprospívá, nemám pravdu?
Samozřejmě, že její nasazení není ideální. Snažíme se lesu ulehčit použitím jemnějších prostředků, jako jsou třeba kolopásové soustavy. Nicméně je těžké vždy vybalancovat zájmy ochrany lesa s hospodářskými požadavky. Některé dřeviny lze těžit jen v určitém období. Buk je možné kácet jen ve třetím nebo čtvrtém kvartálu, jinak je znehodnocený. Pak je tu limit poptávky po dřevě. A do toho všeho rozhoduje počasí.

Kolik dřeva bučovická lesní správa ročně vytěží?
Jedná se o sto čtyřicet tisíc kubíků dřeva. V oblasti Ždánického lesa se těží hlavně buk, dub a modřín, na severu v okolí Račic jehličnany, smrk, borovice, v menší míře také modřín.

Trh se dřevem v poslední době zaznamenal značné výkyvy, jak je to s odbytem?
Například teď jsou problémy udat bukové dřevo a právě mají začít bukové těžby. V této souvislosti bych rád připomněl, že značnou část dřeva obchodujeme sami a ne prostřednictvím akciových společností. Jedná se zhruba o osmdesát tisíc kubíků ročně.

Lesní hospodaření má právě v Bučovicích, ale třeba také ve Slavkově dlouhou tradici. Poznáte dnes v lese, jak se k němu chovali třeba Lichtenštejnové?
Dodnes tu máme lichtenštejnské lesní mapy a stále je využíváme. Dnes sklízíme porosty, jež staří lesníci vypěstovali, budou je těžit i naši potomci. Pracovali dobře a založili tradici, v níž lze pokračovat.

Které porosty byste z lesnického hlediska označil za nejlepší?
Nádherné bukové porosty jsou třeba v jihovýchodní části Ždánického lesa. Jeho předností obecně je ale hlavně pestrá druhová skladba dřevin. Takový les je stabilní a odolný.

Přesto některé stromy mizejí. Někde jsem četl, že v jistých partiích Drahanské vrchoviny měla v 19. století jedle až třicetiprocentní zastoupení. Dnes je vzácnost na tento jehličnan vůbec narazit.
Jedle je na tom obecně velmi špatně už delší dobu. V našich podmínkách nikoliv kvůli znečištění, spíš tu hraje roli okus zvěří, který brání jejímu zdárnému vývoji. Jedli je třeba proti vysoké chránit až do čtyřiceti, padesáti let. Máme snahu jedli vracet do našich lesů, ale je to záležitost generací. Jak už jsem řekl, dvacet let je v životě lesa nic.

Dopadl tak špatně ještě nějaký jiný strom?
Ano, jilmy. Těžce je postihla houbová nemoc grafióza. Staré porosty jilmu jsou zdecimované a lesníci se je postupně snaží obnovit. Teď se zase objevují problémy s jasany, jež hynou v kulturách i starších porostech.

Mnozí ekologičtí aktivisté současný způsob lesního hospodaření považují za špatný. Jak se na jejich názory díváte?
Je vždy potřeba rozlišovat mezi lesy zvláštního určení, které se mají co nejvíc blížit přirozenému stavu a hospodářskými lesy určenými k těžbě. Ale lesníci mají mimo jiné i z ekonomického hlediska zájem na udržitelném rozvoji, chceme silné a zdravé lesy. Primární funkcí hospodářského lesa je ale poskytovat dřevo, bez kácení a použití techniky ho získat nelze.

Jaké hlavní mýty se drží mezi lidmi o lesnících?
Považují lesníky za myslivce. Takže bych rád zdůraznil, že lesník má na starosti péči o les. A myslivec nejenže loví zvěř, ale hlavně se o ni během roku v honitbě stará.

Už jste zmínil, jak dokáže hlavně vysoká zvěř v lese škodit. Není dnes situace taková, že si myslivci v pronajatých honitbách udržují jakési zoologické zahrady s nepřirozenými stavy zvěře?
Ano je to tak, a to prohlašuji s tím, že jsem také myslivec. Mnozí myslivci zašetřují holou zvěř a loví jen trofejní kusy. Roli tu hrají reprezentační důvody. Honitby si často pronajímají movití lidé a ti chtějí samozřejmě předvést, že tam nějakou zvěř mají. Každopádně za posledních deset let máme roční škody způsobené zvěří vyčíslené na tři sta až tři sta padesát tisíc korun. Stavy neklesají.

Jenže některá zvířata, často pomocníci lesníků, z naší přírody mizejí. Spolupracujete s ochránci přírody, aby se tam vracela?
Samozřejmě, mimořádně dobrou spolupráci máme třeba s ochránci přírody z Rousínova. Snažíme se jim vyjít maximálně vstříc, vydáváme povolenky pro vjezd do lesa. Pod vedením ornitologa pana Bartla umísťují na stromy budky pro sovy a další ptáky, mapují jejich výskyt. To je práce, před kterou smekám a kterou bych doporučil všem takzvaným ekoaktivistům.

Co byste si přál jako lesník?
Abychom hlavně měli klid na svou práci. Bez otřesů a změn managementu, aspoň několik let. Myslím, že mluvím i za ostatní pracovníky naší lesní správy.

Autor: Michal Sklenář

7.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

V nově vybavené nížkovické knihovně si čtenáři posedí i na polštářích

Ilustrační foto.

Nové byty s pečovatelskou službou zabydlují nájemníci. Všechny jsou už obsazené

Socha prezidenta Masaryka opět "promluvila". Padnu, stálo na háčkované dečce

Brno – Socha prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Komenského náměstí promluvila. Alespoň prostřednictvím háčkované dečky, která se na ni v pondělí dopoledne objevila. Nesla slovo Padnu.

Ostravská mise vynesla šest bodů. Futsalisté Amoru Lazor porazili i Baník

Vyškov - Po výhře nad ostravskými báňskými vysokoškoláky na jejich palubovce porazili futsalisté Amoru Lazor Vyškov doma i Baník Ostrava.

Tabla prvňáčků: ZŠ v Tučapech, Nemojanech, Hlubočanech a Rostěnicích-Zvonovicích

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete vždy ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT