Přibližně pětina peněz, které vyškovská radnice v minulosti nashromáždila převážně prodejem městských bytů do bytového fondu, šla zpátky přímo do bytů. Většinu z asi 550 milionů korun použila na investice převážně z jiných oblastí. Původní plán byl přitom jiný.

Právě to se stalo předmětem kritiky některých zastupitelů při rušení fondu vzniklého v roce 2005. „Fond byl založený z určitého důvodu a byly určené stanovy, na co peníze půjdou a na co se budou využívat. Jenže potom se začaly používat i na jiné akce. Což by mi nevadilo, kdyby šlo o sociálně zaměřené projekty, které by mohlo využívat devadesát procent obyvatel Vyškova. Jenže třeba sportovní tribuna na atletickém stadionu, kam putovalo přes dvacet milionů, je určená jen pro úzkou skupinu lidí, a to se mi nelíbí," zhodnotil vyškovský opoziční zastupitel Jiří Krutílek.

Výhrady měl i jeho zastupitelský kolega Jan Procházka. „Trochu mi vadí, že jsme neudělali úplně všechno, co jsme mohli třeba v ohledu výstavby sociálních a startovacích bytů, na což jsem asi dvakrát upozorňoval. Vedení města ale namítlo, že jsme převzali penzion a kapacitu tak máme dostatečnou. Z řádově 550 milionů korun tak šlo do bytového fondu jen kolem 110 milionů, a to navíc zejména formou údržby a změn," upozornil Procházka.

Nejvíc do Greplova

Jak přiblížila mluvčí vyškovské radnice Petra Bezdomniková, fond byl zřízený za účelem zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města. „Současně měl sloužit i k zaplacení oprav a modernizací bytového fondu ve vlastnictví města a také k výstavbě bytů a technické infrastruktury," připomněla Bezdomniková.

Podle Procházky šlo nejvíc peněz, a to 114 milionů korun, na rekonstrukci Greplova domu v centru Vyškova. Přímo na byty pak město použilo 113 milionů korun. „Na úpravu sídlišť šlo 108 milionů, na sportoviště 35 milionů, na hřbitovy včetně obřadní síně pak víc než 26,5 milionu korun. Rychtářovská kanalizace spolkla 30,5 milionu a rekonstrukce sídliště Trpínky si vyžádala dvanáct milionů," vyjmenoval Procházka.

Kritika tak padala částečně i na hlavu současného vyškovského starosty Karla Goldemunda, který se ovšem od mnohých investic z uplynulých let distancoval. „Situaci, kdy ve fondu byl ještě dostatek peněz, a řešilo se, kam půjdou, jsem nezažil. Byl jsem přítomný, až když se rozhodovalo třeba o opravě Greplova domu. To jsem byl zastupitel a radní," připomněl.

Je si ovšem vědomý, že původní účel fondu bydlení byl takový, že prostředky směřovaly výhradně do bydlení. „Ale i po několika úpravách dokumentace, které zajistily použití peněz i na jiné účely, putovaly vždy do rozvoje města," upozornil vyškovský starosta.

Protože už město proinvestovalo v podstatě všechno, co ve fondu bydlení bylo, rozhodlo se ho zrušit. „V současné době postrádá smysl. Zůstávají nám vesměs pouze vratky ve výši téměř 251 milionů korun, které během následujících let půjdou zpátky do rozpočtu. Kdybychom fond zachovali, z hlediska vykazování a účetnictví by šlo o naprosto zbytečné operace, které by jen časově i finančně zatěžovaly aparát města. Proto zastupitelstvo schválilo jeho zrušení k 31. prosinci loňského roku," nastínil vyškovský starosta.

Přestože třeba Procházka některé kroky radnice v souvislosti s fondem kritizoval, proti zrušení naopak neměl výhrady. „Skončilo období blahobytu ze zdrojů, které město mělo z privatizace bytového fondu. Rozhodnutí ho zrušit je tedy asi i z hlediska celkového fungování jediné možné a správné," posoudil Procházka.

Určité obavy však má. A to o budoucnost částky, která se má teprve vracet. „Byl bych rád, aby peníze byly použité na konkrétní investiční akce. Může totiž dojít k situaci, že řekneme, že na ně nemáme dostatek peněz v rozpočtu. Třeba lokalita Víta Nejedlého nebo nejstarší sídliště města Hraničky, se v podstatě za celou dobu nedočkaly ani koruny," poukázal Procházka.

Podobně situaci vidí i Krutílek. „Původních 550 milionů korun bylo určených na konkrétní věci. A když už teď budou peníze zahrnuté v rozpočtu, půjdou tam, kam zrovna budou zastupitelé chtít, protože nemusí procházet schvalováním, jako když peníze byly ve fondu. Navíc podle mého totiž ani není z čeho vracet," neskrýval obavy Krutílek.

Podle Procházky by tak bylo vhodné, kdyby se o obnos, který se má vracet, navýšily investice. To však není podle starosty tak jednoduché. „Je to věcí sestavování rozpočtu, a přestože máme výnosy dopředu předpovězené, jak to nakonec dopadne, nevíme. Jestli tedy částka zůstane v rezervě, nebo půjde rovnou do investic, nemůžeme v tuto chvíli říct. A přestože jde o půjčky, je to pořád stejná kapsa peněz. Část vrácené sumy je tak hypotetická a část reálná. Tam spadají například peníze poskytnuté vyškovským školám, Správě majetku města Vyškova nebo zooparku. A radnice je pak vrátí zase ze svých příjmů," objasnil Goldemund.