Kousek od pódia sleduje dění Aleš Straka z Dražovic. Těšil se hlavně na vystoupení Morčat na útěku, která hrála už po jedné odpoledne. „Bylo to perfektní, čekal jsem od nich srandu a nezklamali. Jsou to showmani, jsem jejich dlouhodobý fanoušek,“ pochvaluje si Straka.

Vedle něj stojí Rousínovan Michal, který na rozdíl od kamaráda nějaké výhrady má. Ke slovníku kapely. „Nejde ani tak o písničky, to je spíš na rodičích, aby posoudili, zda sem děti vzít. Ale když už kapela vidí, že se pod pódiem pohybovaly i děti, mohla se trochu krotit ve vstupech mezi jednotlivými písničkami. Jasně, patří to k nim, ale na děti ohled brát mohli,“ myslí si.

Straka mu však oponuje. „Ale to by už nebyla ta show, to by nebyla Morčata,“ vysvětluje příteli.

Michal pokyvuje hlavou a dodává, že jinak je spokojený. „Organizačně je akce v pohodě,“ hodnotí.

Může porovnávat. Rousfestu se za jedenáct ročníků nezúčastnil jen dvakrát.

NÁVŠTĚVNOST ROSTE

Pohodově naladění rockoví fanoušci přenášejí dobrou atmosféru i za pódium, do zázemí organizátorů a vystupujících kapel. Ivo Salcburger, který patří k pořadatelskému týmu, se právě rozhlíží po placu před pódiem. „Přišlo víc lidí než loni, jsou tři odpoledne a už jich je na tři stovky. Ještě to není ta správná večerní vřava, ale přesto to vypadá, že máme dobře nakročeno. I přes nepřízeň počasí,“ je spokojený.

Dodává, že návštěvnost je rok od roku a sto padesát až dvě stě lidí vyšší. „Jsme malý festival místního charakteru, přesto se snažíme pořád posouvat laťku o něco výš,“ dodává Salcburger.

Jak vysvětluje, festivalem chtějí dát příležitost začínajícím kapelám. „Nebráníme se však ani známějším formacím, které natáhnou fanoušky,“ říká Salcburger s tím, že on sám se nejvíc těší na vystoupení brněnských Root.

„Tato legendární kapela k nám dorazí po dvou letech. Těším se hlavně na zpěváka Jiřího Valtera,“ zmiňuje.

To už ale publikum rozehřívají vyškovští Maggots. Doslova. Svou produkci totiž doplnili i o ohňové efekty.

Po nich se na pódium chystá hardrocková Doga. Na jedenáctém ročníku Rousfestu vystoupí pojedenácté. „Začínali jsme za hospůdkou v komornějším prostředí. I to mělo své kouzlo. Po těch letech se festival rozvinul a my jsme rádi, že tady můžeme pokaždé být. Příští rok s kapelou máme třicet let, slavit budeme na každém koncertě, ale rádi bychom právě i na Rousfestu. Tak uvidíme, jestli nás pozvou,“ usmívá se zpěvák a kytarista Roman Izzi Izaiáš.

ZŮSTANE JEDNODENNÍ

Rousfest má rád. Označuje ho jako příjemný rodinný festival. „Pravidelně jsme vystupovali na Noci plná hvězd a ten byl podobný. Doslova takové miluji. Na obřích festivalech mi kolikrát chybí kontakt s pořadateli, tady to v zákulisí žije. Kluky to stojí úsilí, peníze, hodně práce a přesto to s nadšením dělají,“ oceňuje Izzi.

Klidně by si Rousfest uměl představit i jako dvoudenní. „Když je akce jen na jeden den, z větší dálky lidé moc nepřijedou, na dvoudenní už se jim to vyplatí,“ vysvětluje.

Salcburger však dodává, že u jednodenního festivalu ještě nějaký ten rok zůstanou. „Větší už by byl mnohem náročnější na organizaci, na prostory i finančně,“ zdůvodňuje pořadatel.