Pokladník základní organizace českého zahrádkářského svazu ve Slavkově u Brna Vladimír Luža tvrdí, že reálně hrozí, že lidé o svou pečlivě budovanou zahrádku přijdou. „Jednoduše město, u kterého jsou zahrádkáři v nájmu, smlouvu neprodlouží. To, že je námi obdělávaná půda zabírána, je problém. Lobbisté si usmyslí, že někde budou stavět, a my nemáme žádné dovolání," upozornil Luža.

Lidé milující vůni domácí zeleniny, kteří si pozemek pronajímají od měst nebo obcí, pak většinou musí místo opustit. „Nedostanou ani žádnou náhradu," podotkl Luža.

ZMĚNY UŽ ROKY

O status veřejné prospěšnosti usilují zahrádkáři už několik let. Zákon projednávala sněmovna poprvé už před sedmi lety, kdy ho nakonec vetoval tehdejší prezident Václav Klaus. „Věřím v posun a v to, že lidé, kteří obdělávají svoji půdu, už nebudou muset žít v nejistotě tak jako doposud. Prospěšní jsou podle státu například sportovci či hasiči a snad se k nim přidáme také my," přeje si předseda vyškovského zahrádkářského svazu Jaroslav Kolečkář.

Pokud nakonec návrh projde, muselo by město nebo obec pronajímající pozemek zahrádkářům nejpozději tři měsíce před vypovězením smlouvy poskytnout náhradní prostor k vykonávání zahrádkářské činnosti. „Nám jde pouze o jednu věc: chceme být rovnocennými partnery. Je potřeba si uvědomit, že pro mnoho zahrádkářů je jejich obdělávaná půda celoživotním koníčkem. Pak někdo přijde a jejich práci jim fakticky zabaví," řekl Luža.

Města i obce by navíc měly přispívat k rozvoji v zahrádkářské oblasti. Počítá se s vytvářením k tomu určených ploch v územních plánech. Rovněž by měly za výhodných podmínek poskytnout jinak nevyužité pozemky.

BEZ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Objevují se však i hlasy, že zákon je nadbytečný, protože zahradničení je volnočasová aktivita a není potřeba ji právně upravovat.

Například vyškovská radnice počká, jak bude zákon ve finální verzi vypadat. „Zatím nevíme, jaké přesné dopady na vlastníky půdy může mít. Až poté budeme na jeho přesné znění reagovat. Momentálně Vyškov nějaké pozemky zahrádkářům pronajímá a neplánuje na tom nic měnit," informovala vyškovská mluvčí Dana Ryšánková. Přínos pěstitelů pro společnost je podle Luži daleko větší, než se na první pohled může zdát. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že zahrádkáři tu jsou i pro ně. Co sami nespotřebují, tak pak prodávají například na různých farmářských trzích. Jejich výpěstky jsou stoprocentní biopotraviny," doplnil Luža.

Pro ochranu zahrádkářských osad je rozhodně i obyvatel Vyškova Pavel Král. „Nedaleko města mám malou zahrádku, takže se asi můžu počítat do skupiny lidí, kteří se věnují obdělávání půdy. Sice nejsem v pronájmu, ale několik lidí, co znám, ano a pro ty by to určitě bylo výhodnější. Žijeme v době, kdy nic není jisté, a výpověď po několikaleté práci na svém pozemku bych nepřál nikomu," podělil se o svůj názor Král.