VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Plánovaná regulace nás může zlikvidovat, bojí se vinaři

Vyškovsko – Víno sudové a lahvové, tuzemské a ze zahraničí, vinaři a vinotéky. Všechno je provázané tak těsně, že zásah do jednoho dílku může způsobit dominový efekt. Zvlášť tak velký zásah, jaký avizuje ministerstvo zemědělství, které uvažuje o úplném zákazu dovozu zahraničního sudového vína. Doplatit na něj můžou paradoxně i malí čeští a moravští vinaři. A to proto, že se dotkne vinoték, do kterých svá vína dodávají.

21.2.2015
SDÍLEJ:

Podle majitele vinotéky Tomáše Baláta pochází až osmdesát procent tržeb vinoték z prodeje sudového vína. Uvedeno do souvislostí to znamená, že jejich zánik by přinesl velké problémy malým vinařům tím, že by přišli o distribuční kanály.Foto: DENÍK/Adam Hrbáč

Jedno stojí na druhém a jedno padá, když druhé zákon podrazí. „Říká se, že kvůli zákazu bude muset skončit deset tisíc vinoték. Důsledek je nasnadě: malý moravský vinař, takový, co vyrobí do dvaceti tisíc lahví ročně, nebude mít kam dodávat své víno, ať už lahvové nebo sudové. Velké obchodní řetězce totiž od malovýrobců jejich produkty nevezmou," upozornil majitel jedné z vyškovských vinoték Tomáš Balát.

Problém: pančování

Ten má za to, že jeho podniku se možná novinka příliš nedotkne. „Prodáváme pouze vína od malých moravských vinařů, a i z toho důvodu, že jsme nejdražší vinotéka ve Vyškově. Spousta jiných ale prodává vína i z dovozu, a tak jim hrozí vyschnutí podstatného zdroje příjmu. Proti zahraničním vínům nic nemám, pokud jsou kvalitní," naznačil Balát.

Problémem je pančování zahraničních vín a jejich vydávání za vína moravská. Právě proti tomuto rozmáhajícímu se problému chce stát zákonným opatřením zakročit. „Český vinař vyrobí litr sudového vína průměrně za třicet korun, z Evropy ho sem dovezou za patnáct. Pokud někdo prodává litr za čtyřicet a tvrdí o něm, že je moravské, je to lež," pokrčil Balát rameny.

Dodal, že v prodejně musí být na viditelném místě seznam prodávaných vín, obsah alkoholu, země původu a vinař, který ho vyrobil, nebo dovozce, který ho dovezl. Skutečnost se ale dá i tak zakamuflovat někam nečitelně pod velký nápis Moravská vína.

Takové produkty jsou pak k dostání především v prodejnách, kde by je před pár lety člověk ještě nečekal. Víno se dnes čepuje ve večerkách, benzinových stanicích nebo zahrádkářství. „Tyto podniky a to, co nabízejí, nám kazí pověst. Jenže úplný zákaz sudového vína není řešením. Stát by se měl především snažit regulovat a kontrolovat prodej vína. Zaprvé by vinotéka měla být zkolaudovaná jako vinotéka," navrhl Tomáš Krist, majitel oceňovaného vinařství z Milotic na Hodonínsku, které nese jeho jméno.

Své produkty dodává například do vyškovské vinotéky provozované Janem Hejným. Ten nabízí vína ještě od jednoho dalšího vinaře, také z Moravy. „Sudová vína u nás tvoří asi třicet procent z nabídky. Obecně se ho ale v jiných vinotékách prodává víc. Důvod je jasný, je jím cena: spousta lidí si raději koupí litr sudového za padesát korun než sedmičku za sto padesát," podotkl Hejný.

Právě to je důvod, proč i Krist podle svých slov vyrábí v posledních letech kromě lahvového i sudové víno. „Stát by si měl uvědomit, že ne každý na lahvové víno má," dodal vinař. Podobně to vidí i Balát. „Zákaz zdůvodňuje ministerstvo i tím, že nikde jinde v Evropě se sudové víno neprodává. Proč bychom ale v tomhle nemohli být jedineční?" poukázal majitel vinotéky.

Dodal také, že pozitivní skutečností je, že ministerstvo už nepřipravuje změny za zavřenými dveřmi. Do diskuze vtáhlo zástupce malých i velkých vinařství. I díky tomu dnes nevypadá tak reálně dříve uvažované celkové vymýcení sudových vín, ať už zahraničních nebo českých. „Jsem optimista. Z diskuze mezi vinaři a politiky může vzejít nějaká funkční norma, která by přinesla dobré výsledky. Protože něco se dělat musí: problém s pančováním vína se velmi rozrůstá a musíme ho řešit," řekl Balát.

Průvodní listy mají

Jedním z těch, kterých se případný zákaz velmi dotkne, je například majitel trafiky a vinotéky na Masarykově náměstí Karel Jílek. „Sudová vína, která prodáváme, pocházejí zhruba půl na půl ze zahraničí a od českých vinařů. Zákaz by nás připravil o velkou část příjmů. Za kvalitu toho, co prodáváme, ručím. Víme, odkud vína z dovozu pochází, máme průvodní listy a se zahraničními firmami velmi dobře spolupracujeme. Souhlasím s tím, aby se zrušily všechny pokoutní prodeje, stáčírny v garážích nebo na vietnamských tržnicích a podobně. Nás se to ale rozhodně netýká, slovo vinotéka máme v názvu stejně jako trafika," uvedl Jílek.

Předseda bučovických vinařů Aleš Navrátil: Vinařství vyžaduje větší podporu

Bučovice – Je složité zaujmout k chystané změně zákona, která má přísněji zregulovat prodej čepovaného vína, jasný postoj. Nikdo si totiž nemůže být jistý, jak bude nakonec vypadat. Na to upozorňuje v rozhovoru pro Vyškovský deník Rovnost předseda bučovických vinařů Aleš Navrátil.

Proč je řada zahraničních vín levnějších než ta česká?

Cenu ovlivňuje množství aspektů. České a moravské vinařství je specifické. Nejsme země se stálými klimatickými podmínkami. Jednou je úroda dobrá, další rok ne. Na jihu Evropy jsou podmínky stálejší. Druhou věcí jsou pak dotační tituly. V Česku není podpora vinařství dostatečná. Především to by se mělo změnit.

Co může zákaz prodeje sudového vína přinést českým vinařům?

Z každé strany se ke mně dostávají různé informace o variantách, jak má úprava zákona vypadat. Bude platit jen pro zahraniční, nebo i pro tuzemská vína? Každopádně celoplošný zákaz by určitě přinesl mnoho komplikací.

V čem se kromě ceny sudové víno liší od lahvového?

Sudové slouží k rychlé konzumaci a nemusí být uzpůsobené k dlouhodobému skladování. Lahvové je dražší i proto, že žádný vinař nedá do skla víno, o jehož kvalitě není přesvědčený.

Jak jinak se bránit proti pančování vína?

Pančování je velice složitá problematika. Zákaz dovážení sudových vín ji ale nejspíš nevyřeší. Když to zlehčím: lidé by měli být trochu patrioti a podpořit své moravské vinaře koupí jejich vín.

Autor: Adam Hrbáč

21.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté České republiky porazili Švýcarsko 4:1.
14

OBRAZEM: Hokejisté mají po výhře nad Švýcary jisté čtvrtfinále

Emílie Janovcová, 51 cm, 3 610 g, 14. února 2018, Vyškov, Nemocnice Vyškov
5

Novorozená miminka Vyškovska 7. týdne 2018

Brněnští komunisté si zvolili nové vedení i lídra kandidátky

Brno - Brněnští komunisté si v sobotu na městské konferenci v Brně zvolili nové vedené na další dva roky. Funkci předsedy obhájil zastupitel městské části Brno-střed Martin Říha. Jeho konkurentem byl Oldřich Duchoň.

Fotbalisté Vyškova v přípravě remizovali v druholigovým Frýdkem-Místkem

Vyškov /FOTOGALERIE/ – I druhá konfrontace s druholigovou úrovní za poslední dva víkendy dopadla pro vyškovský fotbal příznivě. MFK remizoval s Frýdkem-Místkem 1:1.

OBRAZEM: Malířka z Vyškova vyjadřuje své pocity skrz obrazy amuletů

Vyškov /FOTOGALERIE/ - Různé tvary i barvy, ale přitom jeden celek. Tak vypadají obrazy Zdenky Veršové z Vyškova, které vystavuje pod názvem Amulety v Turistickém informačním centru na Masarykově náměstí ve Vyškově. 

Sloužit pohotovost je záležitost etiky, vypráví zubař Jiří Wolf

Vyškov /ROZHOVOR/ – V oboru lékařství pracuje přes čtyřicet let a jak tvrdí, ve Vyškově byl první, kdo si otevřel soukromou praxi ve svém oboru. Známý je tak především jako zubař, má však za sebou i zhruba dvouletou zkušenost z pozice ředitele vyškovské nemocnice. Vrátit by se ale na tuto pozici vyškovský stomatolog Jiří Wolf nechtěl. „Šlo o krátkou epizodu v mém odborném životě. Další ambice na podobné posty jsem už potom neměl,“ usmívá se Wolf, který je také šéf oblastní stomatologické komory.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT