Slavkovští se snaží dlouhodobě motivovat obyvatele k třídění odpadu a používají k tomu odlišný systém od většiny měst. Poplatek se neúčtuje za osobu. Místo toho si lidé kupují známku na popelnici, která značí, jak často ji budou popeláři vyvážet. „I to je jeden z důvodů, proč nejsme zastánci zvyšování poplatku a dalšího zatěžování našich obyvatel. Slavkov se umisťuje tradičně velmi dobře v soutěži o Křišťálovou popelnici, proto patříme k těm čistějším městům v republice. Poplatky za odpad se letos nově hradí přímo na radnici. V minulosti je lidé platili na technických službách," připomněla mluvčí města Veronika Slámová.

Skutečné náklady

Ve Vyškově se poplatky za odpad účtují takzvaně za hlavu. Lidé vytáhnou stejně jako letos z peněženky 580 korun. Suma se skládá ze dvou částí. První částka, která je paušální, může dosáhnout podle zákona výše až 250 korun na osobu za kalendářní rok. Druhá může ze zákona činit maximálně 750 korun, přičemž zahrnuje skutečné náklady obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za osobu a kalendářní rok. „Tyto náklady činily ve Vyškově v minulém roce částku přesahující čtyři sta padesát korun. Ačkoliv tedy mohli zastupitelé poplatek zvýšit, rozhodli se jej ponechat na stávající částce," poznamenal vedoucí odboru kanceláře starosty a tajemníka Stanislav Kolařík.

Vyškovanka Magda Strouhalová je v důchodu. Ušetřené peníze za odpad by přivítala. „Zajímavé je, že to na vesnici jde snížit, ve městech ovšem nikoliv. Odpad třídím dlouhodobě. Nedaleko domu máme kontejnery, naučila jsem se k nim chodit. Spousta lidí je ale bohužel neukázněných. U kontejneru občas vidím záchodové mísy, gauče a oblečení," zmínila Strouhalová.

V některých vesnicích Vyškovska se výše poplatku za odpady opravdu podařila stlačit. Třeba v Křenovicích lidé každoročně hradí 460 korun. „Letos jsme poplatek snížili o deset korun. Chceme tím lidi motivovat ještě k větší separaci. Zároveň je to i poděkování za uplynulé roky, protože se obyvatelé naučili poměrně slušně třídit," pochválil své sousedy starosta Křenovic Jaromír Konečný.

Peníze zpět obci

Důležité je podle něj eliminovat především směsný odpad. V tom jsou nyní Křenovičtí na šedesáti procentech celorepublikového průměru. „Z třídění můžeme dostat zpět alespoň nějaké peníze, jelikož s ním Eko-kom obchoduje. Na obyvatele se nám vrátí nějakých čtyřicet korun za prodej papíru a plastů. Troufám si tvrdit, že na vesnici se na třídění dbá víc než ve městě," myslí si Konečný.

Na vesnicích se podle některých častěji pouštějí do nejrůznějších projektů, které pomáhají snížit množství odpadu. V Letonicích před časem nakoupili asi tři stovky kompostérů. „Ty jsme zdarma rozdali do domácností. Od té doby lidé odpad tolik nepálí. Méně je toho i v popelnicích. Projekt tak vnímám jako úspěšný," řekl starosta Jiří Skokan.

Na posledním jednání zastupitelstva padlo rozhodnutí, že díky třídění Letoničtí zaplatí o dvacetikorunu méně. Poplatek tak bude 450 korun na obyvatele. „Někteří zastupitelé přitom chtěli snížit částku ještě výrazněji. Pětičlenná rodina tak ušetří stokorunu. Jde o motivaci k další práci," vyjádřil se Skokan.