Obří kombajny a traktory, které projely Masarykovým náměstím a zaparkovaly v Sušilově ulici. K tomu krojovaná děvčata nesoucí podle starodávné tradice věnec uvitý ze zlatých klasů a polního kvítí jako poděkování za dobrou úrodu. To vše už zdaleka hlásalo, že Vyškov se stal centrem dožínkových oslav.

„Jihomoravské dožínky probíhají každý rok v jiném městě. Konají se letos už popáté. Postupně se uskutečnily v Tišnově, Kyjově, v Brně. Letos jsme vybrali Vyškov. Cílem akce je zviditelnit jihomoravské zemědělce, zdůraznit tradiční význam zemědělství v Jihomoravském kraji a podpořit zachování folklórních tradic,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Letos kraj poprvé oslovil soukromé zemědělce. „Agrární komora se prý neměla ke spolupráci, proto nás krajští radní požádali, abychom pomohli s výstavou techniky,“ řekl Jiří Marák z asociace soukromého zemědělství. Dodal, že zemědělci mají letos důvod k oslavám, díky úspěšným žním. Problémy dělají ale výkupčí. „Výkupní ceny plodin jsou velice nízké. Kdo neměl nasmlouvané ceny už od zimy, tak na tom bude špatně,“ lituje Marák.

Vyškovská oslava se zdařila. „Připravili jsme bohatý program, v němž se snoubily tradice a folklór s moderní zábavou. Vzhledem k tomu, že Vyškov je branou do Hané, dožínkové pásmo, které předvedly folklórní soubory z Vyškovska Trnka, Klebetníček a Koštéř vycházely z tradic této oblasti,“ přiblížila program mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

A návštěvníci nevěděli kam dřív skočit. Náměstí a předzámecká zahrada byly plné jarmarečních stánků, vystavené historické i moderní zemědělské techniky, drobných hospodářských zvířat, hasičských vozů, stánků s lidovými řemesly a s ochutnávkami zemědělských produktů a bioproduktů. Diváky čekaly nejenom krojované soubory a hanácké písně, ale i swingová hudba, šermíři, hasičské soutěže, písničky od Beatles a známá ostravská skupina Buty. Do vyškovského společenského dění se opět zapojil i vyškovský pivovar a připravil den otevřených dveří. Vyvrcholením se stane v osmnáct hodin vystoupení skupiny Buty a v jednadvacet hodin závěrečný ohňostroj.

Uspořádat tak pestrou akci je náročné, ale Vyškované se s tím vypořádali. „Máme desítky pořadatelů. Třicet jich je z řad zaměstnanců radnice, vypomáhají studenti střední zemědělské školy,“ doplnila Bednářová. Lidé dožínkovou oslavu přivítali. „Dožínky jsem ve Vyškově zažila naposled v marchanickém areálu. A to už je hodně let. Ty krajské se povedly. Každý si mohl vybrat program podle svého gusta. Zvlášť na zemědělské Moravě je důležité tuto tradici dodržovat,“ řekla například Eliška Fialová.

Sklizeň obilí představovala na hanácké dědině vždy vyvrcholení hospodářského roku. Zakončení žňových prací bylo příležitostí ke společné oslavě, a to jak v jednotlivých usedlostech, tak v celé obci. Dožínkový věnec odevzdávaný hospodáři s přáním štěstí a zdaru zůstal v domě až do příštích žní. Na Vyškovsku přinášely nejmladší žnečky hospodyni poslední snop. Ta ho pak čtyřiadvacátého prosince na Štědrý den dala slepicím, aby dobře nesly a kravám, aby hodně dojily. „A proč se tak okázale slaví dožatá? Je to prosté. Sklizeň obilí nám vždycky zajišťuje základní každodenní celoroční stravu, chléb. Nesmíme zapomínat ani na to, že úspěšné žňové práce závisí na počasí. Úroda bývá ohrožená. Proto ten spěch a námaha, aby vše bylo včas požato a sklizeno. Proto pak ta radost z dobře vykonaného díla a čas velkého děkování,“ vysvětlila odbornice na hanácký folklór Marie Pachtová