A ty jak u nezletilců, tak dokonce i u mladistvých rok od roku narůstají. Potvrzují to policejní statistiky.

Pobertové, kterým ještě nebylo ani patnáct let, se dokonce nezdráhají krást na stejném místě i několikrát po sobě.

„Příkladem je mladistvá pachatelka, která opakovaně kradla drogistické zboží v supermarketu Hypernova ve Vyškově. Protože způsobila škodu přes šest tisíc korun, podezříváme ji z trestného činu krádeže,“ informoval mluvčí vyškovských policistů Alois Gryc.

Mladí lidé z Vyškovska svůj volný čas ovšem tráví i jiným nekalým způsobem, než jen braním zboží bez zaplacení.

Tamní policisty totiž dost často zaměstnává pátrání po sprejerech. „Za zmíněný trestný čin, kdy pachatel pomaluje nebo jinak znehodnotí barvou například zdi domů, může jít do vězení až na jeden rok. Jestliže způsobí značnou škodu, čin provádí opakovaně nebo je členem organizované skupiny, pochopitelně může strávit za mřížemi delší dobu,“ objasnil Gryc.
S drobnými krádežemi, kterými mladí zloději způsobí škodu do pěti tisíc korun, mají zkušenosti zase vyškovští strážníci. „Myslím si, že je to už dlouhodobý problém. Nedá se říct, že bychom jich evidovali znatelně víc než v předchozích letech,“ řekl velitel vyškovské městské policie Petr Sedláček.

Jeho lidé častokrát taky zasahovali při vandalismu například ve vyškovských Smetanových sadech nebo na sídlišti Osvobození. „Proto bychom taky rádi přemístili kameru ze sídliště k obchodu Moravan, kde je určitě hodně potřeba. Teď zvažujeme technické řešení,“ doplnil Sedláček.
Své zkušenosti s oběma kategoriemi mladých pachatelů má i vyškovská pedagogicko – psychologická poradna. „Takovými dětmi se zabýváme v případě, když chtějí policisté znát posudek psychologů, například z hlediska rozumové úrovně a osobnosti dítěte. Vloni jsme se vyjadřovali asi k pěti. Někdy přivedou děti také rodiče,“ uvedla psycholožka Naděžda Čermáková.
Nefunkční rodiny můžou podle ní být důvodem, proč se mladí lidé k trestným činům uchylují. „Je to složité. Dá se ale říct, že to může souviset s nepřítomností autority otce,“ řekla Čermáková. U menších dětí se dají krádeže považovat za zástupné jednání. „To znamená, že si uspokojují nějakou potřebu, která jim chybí. Neznají totiž hodnotu peněz, proto to nedělají za tím účelem. Kdežto těm větším už většinou jde o získání nějakého majetku,“ vysvětlila.