Podle Bartoše a dalších dvou zastupitelů, kteří hlasovali proti projektu, je výsadba za takovou cenu neadekvátní. „Pan Lacík dostal na základě své žádosti v dubnu roku 2012 rozhodnutí o povolení k pokácení patnácti stromů na pozemku vesnice. Pokácel je, ale k nim také dalších sedm, rovněž na pozemku obce. A to dřív, než je někdo ohodnotil, aby mohl určit, jaká environmentální škoda obci vznikne. A také dřív, než se k tomu mohl jakýkoli zastupitel vyjádřit. Standardní metodiku Agentury ochrany přírody a krajiny k ohodnocení dřeva tedy použít nešlo. Nechali jsme proto stromy ohodnotit podle vyhlášky o oceňování majetku z tehdejší doby. Ta určila hodnotu jednoho topolu na dvanáct a půl tisíce korun. Adekvátní náhradní výsadba by se podle mě měla odvíjet od enviromentální škody," prohlásil na zasedání zastupitelstva Bartoš.

Autorem nakonec schváleného projektu náhradní výsadby je zastupitel Jindřich Svoboda. „Udělal jsem to, čím mě zastupitelstvo na podzim loňského roku pověřilo. Zpracoval jsem projekt, který počítá s tím, že devětadvacet stromů zmizelo a stejný počet bude vysázený. Podle zbytků původní aleje jsem odvodil množství vytěženého dřeva a stanovil jeho cenu, která je sedm tisíc čtyři sta korun," vysvětlil Svoboda. Peníze za vytěžené dřevo Lacík už obci zaplatil.

Obyvatel Lovčiček a znalec v oboru oceňování nemovitostí Luděk Matyáš starší upozornil, že cena dřeva nepředstavuje cenu stromu. „Strom není dřevo. To je, jako kdyby někdo chtěl ocenit obraz a sečetl, kolik stojí dřevěný rám, plátno a půl kila barvy. Co je ovšem nejpodstatnější: zákon říká, že správní úřad stanovuje při kácení náhradní výsadbu. Nic v něm ale neurčuje, jak má vypadat. Je na úřadu, aby stanovil, jestli se vysadí dva stromy za jeden nebo tři za jeden a jaké to budou," poukázal Matyáš.

Přílohou k rozhodnutí o povolení ke kácení, které Lacíkovi vydala starostka Lovčiček Jaroslava Hrozková, už jeden návrh náhradní výsadby byl a mělo se tedy postupovat podle něj. Jeho autorem byl bývalý místostarosta Michal Kraus. Návrh počítal s výsadbou fastigiátních habrů, s čímž ovšem Lacík nesouhlasil. „Náhradní výsadbě se nebráním, ale musí být v adekvátní hodnotě padlých stromů. Ta rozhodně nebyla tak vysoká, jak vyplývalo z tohoto návrhu," vyjádřil se před časem Lacík.

Na podzim loňského roku pak Svoboda označil Krausův projekt za nepoužitelný. Stromy takových parametrů, jaké v něm byly, podle něj neexistují. Tehdy dostal za úkol vypracovat nový projekt, který tento týden zastupitelstvo schválilo. Ten počítá s výsadbou třinácti lip srdčitých pyramidálních okolo haly a dalších sedmnácti stromů v jiných částech obce, dohromady za šestnáct tisíc korun.

Podle specialistky v oblasti péče o dřeviny Šárky Weberové, která projekty zhodnotila, jsou nicméně použitelné oba. „Obecně nelze přesně stanovit, který z obou přístupů je lepší. Požadovaná velikost habrů navržených panem Krausem i jejich zavětvení od země jsou v pořádku a je možné je bez problémů ve větších rostlinných školkách sehnat. Výsadba takto vzrostlých stromů je nákladnější a vyžaduje víc péče po založení. Stejně tak lze použít i projekt pana Svobody, ovšem kvůli budoucí velikosti korun bude třeba v budoucnu udělat probírku, tedy například odstranit každý druhý strom, nebo lípy tvarovat pravidelným řezem" uvedla Weberová.

Přestupek se promlčel

Redaktor Vyškovského deníku Rovnost zažádal starostku na základě zákona o svobodném přístupu k informacím o zaslání kopie rozhodnutí ke kácení, včetně všech příloh. V zaslaném dokumentu nicméně chyběla příloha o náhradní výsadbě okolo haly. Rozhodnutí také chybí spisová značka a podmínky v něm uvedené se liší od podmínek, které v dubnu 2012 odsouhlasilo zastupitelstvo.

Rozhodnutí se také liší od toho, které redaktorovi poskytl Bartoš, jenž si ho vyžádal na Inspektorátu životního prostředí. V tom příloha o náhradní výsadbě zpracovaná Krausem je. Bartoš tedy navrhl, aby bod jednání o náhradní výsadbě byl stažený z programu, protože už byla jednou odsouhlasená. Tento návrh nicméně neprošel, čtyři ze sedmi zastupitelů hlasovali proti. V opačném poměru pak zastupitelstvo schválilo návrh Svobody s tím, že předchozí rozhodnutí se ruší.

Jedna věc je ovšem náhradní výsadba a druhá přestupek, kterého se Lacík dopustil neoprávněným pokácením sedmi stromů na obecním pozemku. Ten měla řešit podle doporučení odboru životního prostředí ve Slavkově u Brna starostka. Nestalo se tak a dnes už je promlčený. „To ovšem neznamená, že se obec nemůže domáhat náhrady škody způsobené na svém majetku, což by jako řádný hospodář měla," podotkl Kraus.

Starostka se podle svého vyjádření zodpovědnosti nezříká. „Chci ale říct, že v bývalém zastupitelstvu panovala situace, kdy jsme o jednom bodu jednali třikrát, čtyřikrát, pětkrát, aniž bychom došli ke shodě. Všechny nebo alespoň většina návrhů, které se v něm projednávaly, vždycky někdo odsoudil jako špatné. To pak vedlo k tomu, že o tomto případu jednáme tak dlouho," prohlásila Hrozková.