Volná místa na Vyškovsku zatím podle informací jsou. Ta má třeba vyškovská pobočka společnosti Böttcher.

„U nás můžou pomáhat středoškoláci i vysokoškoláci. Zatím se přihlásilo pět zájemců. Ještě jednou tolik můžeme přijmout pro práci na ranní a odpolední směny,“ uvedl před časem například výrobní ředitel podniku Jiří Měřínský.

Velký zájem je i o práci v obchodech. Například ve vyškovské Hypernově už začali přijímat brigádníky. „Brigáda ani není špatně placená. Pokud studenti budou mít chuť přivydělat si právě u nás, měli by sledovat letáky v prodejně,“ naznačila vedoucí vyškovské Hypernovy Věra Němcová.
Pomocníky neodmítne ani vedení komořanské společnosti EDP.

„Přijímáme je, ale že bychom je přímo vyhledávali, to se nedá říct. Pokud ale přijdou, práci jim vždycky dáme. Brigádníci jsou placení stejně jako naši stálí zaměstnanci, dostávají nástupní plat v takové výši,“ naznačil prokurista podniku Václav Mácha.

Někteří studenti začali hledat práci už třeba před měsícem. Konkurence je totiž podle nich velká. „Už jsem se do toho pustila, mám zamluvené místo ve výrobní dílně. O takovou práci je hodně velký zájem,“ řekla třeba Lenka Petrová z Brankovic.

Své má podle svých slov jisté už například budoucí zedník Jakub Dvořák. Ten si ovšem myslí, že na Vyškovsku nejsou brigády moc dobře placené. Proto za prací dojíždí. „Stejně jako třeba vloni budu pomáhat na stavbách v Brně. Tak dobře placenou práci ve Vyškově neseženu. Jsem rád, že ji mám jistou,“ uvedl zase Jakub Dvořák.

Po letní brigádě se poohlíží taky Veronika Dvořáková z Drnovic. Ta by stejně jako její jmenovec chtěla zabít dvě mouchy jednou ranou. „Ideální by pro mě bylo, kdybych si našla práci, kde získám osvědčení o praxi.

Chci se zaučit v oboru, který bude souviset s mojí budoucí profesí,“ svěřila se Veronika Dvořáková.

Podle Zákoníku práce smí člověk pracovat od patnácti let. Ale až po ukončení základní školní docházky, včetně prázdnin po deváté třídě základní školy. Přesto jsou i výjimky, které zákon povoluje. „Pro děti mladší patnácti let vydáváme povolení pro výkon dětské činnosti. Ale můžou dělat jenom uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost,“ vysvětlila Jaroslava Šmejkalová z právního oddělení Úřadu práce ve Vyškově.

Co se týká celorepublikového trendu, brigádníci jsou přijímaní stále častěji. Důvodem se nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.

„Na českém trhu práce panuje napjatá situace, firmy mají problémy s hledáním odpovídajících zaměstnanců. Řeší to, aspoň dočasně, právě najímáním brigádníků,“ tvrdí ekonomka Markéta Šichtařová.

Zaměstnávání brigádníků má ale také tu výhodu, že se zaměstnavatel nemusí starat o zdravotní pojištění, které za studenty vždy platí stát. Jejich platy jsou navíc podstatně nižší než mzdy stálých zaměstnanců, najmout brigádníka je tedy po všech stránkách levnější.

Pracovat při studiu sice může být náročné, ale z hlediska daní z příjmů se to určitě vyplatí. Student si totiž může kromě slevy na dani na poplatníka odečíst ještě slevu na studenta, která na letošní rok činí čtyři tísíce dvacet korun.

Nevýhodou pro firmy, ale i pro pracovníka by mohla být krátká doba brigády. Například za měsíc se student stačí naučit jen základní úkony, nemůže tedy vykonávat žádnou důležitější a náročnější práci.

Nejčastější právní formou vykonávání brigád je dohoda o provedení práce. Využívá se, pokud doba práce nepřesáhne sto padesát hodin. Může být domluvená písemně i ústně. Nejvýhodnější je i z toho důvodu, že zaměstnavatel ani brigádník neplatí nejen zdravotní, ale ani sociální pojištění.

Lea Navrátilová