Třicetistránkovou publikaci představil v uplynulých dnech. „Od nápadu až do tohoto okamžiku celý proces trval asi tři roky. Na začátku jsem stál před osmi tématy, událostmi, které se přihodily na Slavkovsku v minulém století. Nakonec jsem se zaměřil na čtyři z nich. Připadaly mi stěžejní," říká Stejskal.

Jak se píše v úvodu jeho díla, Slavkov se může pyšnit mimořádně zajímavou minulostí: ať už to bylo dlouhodobé působení rodu Kouniců nebo krátkodobá etapa napoleonských válek. On se však rozhodl zaměřit na dobu mladší, na dvacáté století. Čtyři zpracované události jsou důležité proto, že při nich došlo k nemalým materiálním ztrátám a také ztrátám na životech.

První příběh se zaměřuje na postavu Martina Leciána. Tento muž, jehož běžnou denní činnost představovaly krádeže a loupeže, působil v letech 1926 až 1927 i na Slavkovsku. „Byl to opravdový postrach Moravy," píše Stejskal. Druhá kapitola se v čase posouvá jen o kousek dál: v dubnu 1928 upoutala pozornost a zraky Slavkovských, tak jako celého světa, vzducholoď Italia, která přes Moravu letěla k jižnímu pólu.

Poslední zpracované události se věnují dvěma leteckým nehodám vojenských strojů z let 1956 a 1958. Právě u nich je podle autora nejvíc vidět, že má smysl vracet se k událostem, které už popsali jiní. „Teprve po vydání příslušných zákonů a odtajnění některých spisů bylo možné získat potřebné informace o obou nehodách. Můžeme se tak odpoutat od některých neověřených tvrzení," vysvětluje Stejskal, který projevoval zájem o dějiny už od malička.

Měl k tomu také předpoklady: jeho otec působil skoro čtvrt století jako kronikář Němčan. Po studiu dlouhou dobu působil v armádě, kde se rozhodl zůstat už po základní vojenské službě. Historií se tak Stanislav Stejskal vždy zabýval pouze neprofesionálně.

Stalo se… je nicméně už jeho čtvrtá publikace. „Předchozí se ale věnovaly především historii Němčan," upřesňuje muž, který mimo jiné dvanáct let stál v čele Klubu přátel historie obce Němčany.

Jak říká, jeho záliba zahrnuje především bádání v archivech. „Strávil jsem mnoho dní ve Vojenském ústředním archivu v Praze nebo ve Státním okresním archivu Vyškov, kde mi dlouhodobě vycházejí vstříc. Například v souvislosti s Leciánem jsem přečetl většinu vyšetřovacích spisů, což nebylo jednoduché čtení. Při sbírání informací vycházím samozřejmě i z dostupné literatury. A kde to jde, ptám se pamětníků. Tak tomu bylo u pádu dvou letadel," podotýká Stejskal, který se chce napříště věnovat některým důležitým, ačkoliv ne tolik známým osobnostem Slavkovska.