Ty pro dychtivé publikum chystá a také mu podává odborný výklad kuchař Milan Václavík. „U nás ještě hmyz není běžnou součástí pokrmů, jako tomu je třeba v Japonsku. Není tam ničím neobvyklým, že chlapec vezme dívce na rande jako dárek krabici plnou červů a kobylek. Do svého jídelníčku ho zařadili třeba už i Francouzi. V podstatě je možné se s ním setkat ve všech možných kuchyních na světě, jen ne v České republice. Lidé z něj dělají mouku, suší ho a přídávají třeba do guláše. Je možné ho dát například i do knedlíků. Je velmi bohatý na bílkoviny," poznamenává Václavík, zatímco přidává na pánev plnou cvrčků sůl a petrželovou nať.

Připravení k jídlu jsou po několika desítkách vteřin. „Chuť mají podle toho, kde žijí a čím se krmí. Pokud jim chovatel bude dávat maso, budou chutnat po něm, když chléb, budou mít chlebovou příchuť. Mají totiž velkou schopnost nasávat pachy toho, co přijímají," vysvětluje kuchař.

Sarančata vedou

Každá várka hmyzu, kterou připraví a nabízí velmi početnému obecenstvu, je okamžitě pryč. „Nejlepší jsou sarančata," svěřuje svému okolí muž stojící v první řadě.

Všechny vzorky, které Václavík servíruje, chce ochutnat třeba Aneta Vrbacká. „Teď jsem měla potemníka brazilského opraženého jen na tuku. Nikdy předtím jsem nic podobného nezkoušela. Je to první příležitost, kterou jsem si rozhodně nechtěla nechat ujít. Potemník mi svou chutí připomínal arašídy. Určitě jsem nečekala, že to bude tak výborné. Pokud to půjde, chtěla bych vyzkoušet všechno, co kuchař nabídne," říká Vrbacká.

Speciality zaujaly i návštěvnici Táňu Šebkovou. „Jsem překvapená, moc mi to chutná," svěřuje se Šebková, která se také zajímá o to, kde může jedlý hmyz koupit. „Prodává se ve zverimexech nebo u chovatelů. U těch je lepší ho kupovat, protože ho zpravidla krmí přírodní potravou a ne granulemi, aby rychleji rostl," radí Václavík.

Z hmyzího odpoledne si však Šebková se svými dětmi neodnáší jen zážitek z toho, že objevily dosud neznámé chutě, ale také nové domácí mazlíčky. „Pořídili jsme snad všechno, co se hýbá. Housenky, ze kterých se vyklubou zlatohlávci, strašilky a pakobylky. Dostali jsme i návod, jak se o ně starat. Ale to já už vím, o hmyz se zajímám," svěřuje se její dvanáctiletý syn Michal.

Noví návštěvníci

Že se jemu podobných nadšenců objevilo během chvíle na akci doslova požehnaně, potvrzuje i Hana Slouková, která hmyz spolu se svým manželem v Hanáckém statku nabízí. „Strašilky zmizely skoro okamžitě, zůstává několik posledních pakobylek. Vedle u manžela jsou k dostání housenky. Právě on tohle všechno chová, sice ne nijak ve velkém, ale je to jeho chlouba," přibližuje Slouková.

Kdo si chce od hmyzu odpočinout, má možnost sejít do přízemí, odkud se ozývají tóny africké hudby. Koná se tam Africká dílna, kde se hlavně děti seznamují s kulturou kontinentu.

Hmyz pod lupou je program, který zoopark nabízí poprvé. Podle jeho pracovnice Hany Vymazalové atrakce asi začne pořádat víc méně obvyklých akcí. „Máme už stálé návštěvníky, kteří chodí pokaždé, když se tady něco děje. Dnes přišli navíc i noví, které jsme zde ještě neviděli, což je velmi dobře. Takže se budeme snažit několikrát do roka uspořádat něco netradičního," naznačuje Vymazalová.