Cizrna se obvykle pěstuje na Blízkém a Středním východě a vyhovuje jí teplejší počasí. „Také je poměrně odolná vůči suchu, proto by ji mělo být možné v budoucnu pěstovat. Nově vyšlechtěné odrůdy by měly být určené pro náš region pro naše klima, což by zajistilo stabilní výnos,“ uvedla Veronika Sedláková z Mendelovy univerzity.

Podle ní se vzhledem k rostoucím teplotám, změně klimatu a dlouhodobějšímu poklesu půdní vláhy na území republiky, jeví jako vhodná alternativa k dnes pěstovaným plodinám. „Nyní je zásadní pochopit biologické procesy a doplnit chybějící informace o vývoji semene, osemení a jeho úloze v dormanci. Získané informace budou využitelné jak v základním výzkumu, tak ve šlechtění cizrny pro lepší odolnost vůči abiotickým stresům," dodala Sedláková.

V tuzemsku se cizrna pěstuje spíše na zahrádkách a rovněž na menších polích u Mikulova na Břeclavsku. „Vzhledem k trendu veganské se dá čekat, že se cizrna rozšíří, včetně jejího pěstování. Nevěřím ale, že se z ní stane jídlo budoucnosti, kterým se budeme všichni cpát,“ zamyslel se zemědělec z Hodonínska Petr Chaloupka.

Cizrna je bohatým zdrojem bílkovin se značným množstvím esenciálních aminokyselin a sacharidů, zdrojem minerálů, vitamínů a obsahuje některé potenciálně zdraví prospěšné látky, které mohou snížit riziko chronických onemocnění.

Luštěniny jako takové tvoří kolem třiceti procent celosvětové produkce plodin, vyšší procento patří už jedině obilninám.