Kliknutím zvětšíteDenis Valenta z Rakvic na Břeclavsku jezdí druhým rokem do Brna, kde se učí na automechanika. Je jedním z těch, kterým vadí, že vynucenou koronavirovou pauzou zmeškali praxi. Obává se, že nahradit chybějící hodiny bude obtížné. „Probíráme teď jen to nejdůležitější tak, abychom pak byli připravení na závěrečné zkoušky. Hodně jsme zameškali, ale v naší škole se snaží získat pro nás alespoň o pár dní navíc. Praxi míváme vždycky do jedné hodiny odpoledne. Když chceme, můžeme zůstat i déle,“ přiblížil mladík.
Odborný výcvik je nenahraditelný a učňům bude chybět. Shodují se na tom všichni zástupci učilišť, které Deník Rovnost oslovil. „Žáky z druhých ročníků běžně posíláme už v září na praxe ven k našim smluvním partnerům. Ty letošní jsme ale nemohli poslat nikam, protože měli hluboké mezery ve znalostech z prváku. Největší problém vidím tedy v tom, jak budou vlastně tuto absenci dohánět. Potřebují přece získat manuální zručnost a vše si takzvaně osahat,“ poukázal Branislav Broska, který na břeclavském Středním odborném učilišti působí jako zástupce ředitele pro odborný výcvik.
Stejně hovořil i Karel Ošlejšek, ředitel boskovické Střední školy André Citroëna. „Do jisté míry bylo nyní na podzim pozitivní, že přestože byla distančně vedená teorie, začala fungovat turnusová forma a my jsme mohli zahájit praktické vyučování. Chybějící týdny z jara a podzimu ale bude obtížné zcela plnohodnotně dohnat, byť se budeme snažit pro to udělat vše, co je v našich silách,“ zareagoval.
Pokud by v budoucnu již k žádnému uzavírání škol kvůli Covidu-19 nedojde, žáci chybějící praxi doženou. „Zvládnutelné to je, avšak jestli se výuka bude i dále omezovat, bude to složité. Součástí výuky některých oborů je u nás autoškola a následný zisk profesních průkazů. Učni, kteří skládali závěrečné zkoušky letos v červnu, si proto profesní průkazy dodělávali o svém volném čase v létě. Na tohle jsme připravení i letos, ačkoli jde o řešení, které není standardní. Potíž vidím také v činnosti svářečů. To je obor, který distanční formou nejde učit vůbec,“ přiblížil Ošlejšek.
Některé školy zvažují i praxe navíc. „Pokud to jde, zařazujeme další hodiny. Nezbývá nám než napnout všechny síly a snažit se tento problém co nejvíce minimalizovat,“ neztrácí naději ředitel.
Výrazný dopad měla distanční výuka především na žáky druhých a třetích ročníků. „Postihlo je to na jaře a nyní znovu. Vidíme u nich, že výpadek je opravdu znát. Snažíme se s nimi individuálně pracovat, ale jde to jen z části. Praxi u strojů nahradit nelze,“ je si vědomý Ošlejšek.
Naprostá většina učňů je podle něj uvědomělých. „Mají pozitivní přístup a vědí, že musejí zabrat. Posledních několik týdnů, co chodí do školy, se nám dokonce snížila absence. Řada z nich si v době distanční výuky dokonce našla praxi sama. Buď v rodinné firmě, nebo třeba u známých. Je vidět, že o obor mají zájem,“ vyzdvihl ředitel.
To v Mikulově praxi sice omezeně, ale zvládali. „Pochopitelně v omezeném režimu, ale šlo to. Některé obory částečně praxi nahradit dokázaly. Cukrářům například ukázala paní učitelka nějaký úkon, popsala, jak jej udělat, a oni se potom druhý den pochlubili, co upekli. Je ale jasné, že výuku v provozu dětem nic nahradit nemůže a že dohnat zameškané dovednosti bude jen obtížné. I naše hodnocení pak musí být adekvátně zvolené podle toho, zda byly děti ve škole, nebo se připravovaly doma,“ přitakal ředitel mikulovského Gymnázia a střední odborné školy Roman Pavlačka.
13
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
