Před pěti lety Vaňkovka povstala jako Fénix z popela

Cesta k v současnosti nejúspěšnější obchodní pasáži v Brně ale nebyla jednoduchá. Areál bývalé továrny na parní stroje Fridricha Wanniecka totiž od roku 1988 dlouho chátral. „Poprvé jsme prezentovali úmysl obnovit zanedbaný brownfield v centru města v roce 1993. O rok později jsme založili občanské sdružení, abychom mohli projekt lépe podpořit,“ vzpomněla Eva Staňková z občanského sdružení Vaňkovka na krušné začátky.

Následovalo období neustálého vyjednávání a hledání investora, architektů, složitá privatizace pozemků, polorozpadlých budov a získávání povolení. „Pořádali jsme také různé kulturní akce na podporu Vaňkovky. Do projektu se zapojili studenti, různé brněnské neziskové organizace a nadace. Zlomové pro celý projekt ale bylo hlavně zapojení soukromé firmy ECE v roce 2000. Ta se tehdy odhodlala do zchátralého areálu investovat tři miliardy korun,“ popsala Staňková.

Firma skutečně za pět let dosáhla svého, areál 23. března 2005 ožil. A stal se vzorem pro další podobné projekty. „Vaňkovka je součástí velkého rozvojového území Brna, Jižního centra, o kterém je možné hovořit jako o jediném velkém brownfieldu. Na zkušenosti by mohla navázat i obnova areálu bývalé Vlněny, která s Vaňkovou téměř sousedí. Město plánuje její přeměnu v polyfunkční dům,“ připomněl ekonom Jan Hladík z Regionální rozvojové agentury Jihomoravského kraje.

Výsostné postavení Vaňkovky mezi brněnskými nákupními centry i tak nejspíš v budoucnu přetrvá. „Obchodní domy rostou nebo se rozšiřují zejména v okrajových částech Brna, v centru podle mého názoru Vaňkovka přímou konkurenci nemá,“ potvrdil ekonom ze společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Dnes si Vaňkovku pochvalují jak zákazníci, tak i obchodníci. „I v době krize tam máme největší tržby. To, že ve Vaňkovce máme obchod, je pro nás exkluzivní,“ pochvaloval si prodejní místo ředitel maloobchodu společnosti Umbro, která prodává sportovní potřeby, Aleš Majer.

Nejen nákupy, ale i dobročinnost

Informační centrum pro mládež, moderní výstavní galerie i kavárna, kde pracují pacienti psychiatrické léčebny. Bývalý areál Wannieckovy továrny dnes nenabízí jen sto třicet příležitostí k nákupu v jednotlivých obchodech, ale místo si tam našly i neziskové nebo kulturní instituce. Před pěti lety, když továrna ožívala, prosadilo totiž občanské sdružení Vaňkovka spojení komerčního prostoru s neziskovým.

V budově Slévárna Vaňkovka našlo svoje sídlo například informační centrum pro mládež. „Nabízíme informace o kurzech a klubech pro děti, o možnostech vzdělání a pracovního uplatnění absolventů škol. Poskytujeme kontakty na další organizace, provozujeme i copy centrum,“ představila činnost občanského sdružení YMCA Zuzana Kříbková s tím, že jim velmi pomáhá právě blízkost Vaňkovky. Vaňkovkou totiž prochází hodně mladých lidí, kteří se občas dostanou i k nim do centra. „Spolupráce s komerčním sektorem by ale mohla být větší, do budoucna bychom chtěli usilovat o větší propagaci naší činnosti v obchodní pasáži,“ dodala Kříbková.

Skeptičtěji se k blízkosti nákupního centra staví provozovatelka Café Prah. „Mnoho lidí, co prochází nebo nakupuje v centru, o existenci naší kavárny neví. Vaňkovku vnímají především jako nákupní pasáž. Většina našich zákazníků k nám chodí spíše proto, že se o nás dozvěděla od známých,“ uvedla Marie Mlátilíková Krištofová z Café Prah, ve které pracují lidé z černovické psychiatrické léčebny.

V budově, která je nejblíže ulice Plotní zase visí mnohá cenná výtvarná díla. Na zdech Galerie Wannieck si mohli zájemci prohlížet díla tak slavných výtvarníků, jako je například Petr Kvíčala, Jiří David, André Butzer či Andrea Lehmann. „Poloha v centru a dobrá dopravní dostupnost a možnost parkování, které díky nákupnímu centru máme, se nám velmi vyplácí,“ zhodnotila ředitelka Galerie Petra Lekešová.

Po pěti letech fungování centra Vaňkovka jeho ředitel Martin Kondrát říká: Zájem o obchody je obrovský

ROZHOVOR – Nákupní centrum Vaňkovka v Brně patří k úspěšným přestavbám starých továrních areálů. Po pěti letech jejího fungování nemá nouzi o obchodníky ani nakupující. Podle jejího ředitele Martina Kondráta je to díky jeho dokonalé poloze.

Jaký je zájem o místa v nákupním centru?
Obrovský. Na každou nájemní plochu čeká několik zájemců, kteří jsou připraveni s námi začít spolupracovat. Od otevření Vaňkovky jsme nikdy neměli nevyužité prostory.

Platí to i teď v době hospodářské krize?
Krize se samozřejmě projevila i ve Vaňkovce. Zaznamenali jsme meziroční pokles tržeb o pět procent. I naši obchodníci musí lákat zákazníky na různé slevy, akce a lepší služby. I přesto zůstává Vaňkovka nejúspěšnějším nákupním centrem v zemi.

Čím to je, že má Vaňkovka takový úspěch?
Má především geniální polohu na spojnici mezi historickým jádrem a nově vznikajícím moderním centrem Brna. Vaňkovka leží také přímo na křižovatce dopravních uzlů protínajících Českou republiku, proto sem jezdí lidé nejen z Brna.

Počítal jste před pěti lety s takovým ohlasem u zákazníků?
Osobně jsem u otevření Vaňkovky nebyl. Ale lidé z tehdejšího vedení si vůbec nebyli jistí, zda tento projekt bude patřit mezi ty úspěšné. Podle mě však právě zmiňovaná poloha v kombinaci s dobrým know-how dávaly tomuto projektu velmi slušné šance od začátku.

Takže hned na začátku si lidé nákupní centrum oblíbili?
Žádna podobná nákupní pasáž neslaví úspěch okamžitě. Vždy si do ní lidé musí najít cestu. Vaňkovka nebyla výjimkou, pomohl jí profesionální tým pracovníků.

Plánujete rozšíření nákupního centra. Kdy k tomu dojde?
Vaňkovku chceme rozšířit zhruba o jednu třetinu v roce 2012. Chceme také navýšit kapacitu parkovacích míst. Nyní vybíráme z několika variant projektu.

Kam dále:
- Do Vaňkovky už přišlo jaro
- Jih Moravy pomáhá Haiti. Příležitostí má dost
- Ve Vaňkovce obdivují vojenská cvičení