„Například v Hybešově ulici jsou prázdné. Nevadí mi to, ale na druhou stranu za všechno se platí, a když k nám popeláři zajíždějí vyvážet nezaplněné nádoby, jde o zbytečnou investici, která se pak odrazí v poplatcích vyměřených lidem," přemítala třeba Vyškovanka Marie Bilerová.

Na druhou stranu jsou však podle ní místa, která by si kontejner navíc zasloužila. „Třeba v chatové oblasti v Rychtářově je to katastrofa. Kontejnerů je asi málo, jsou totiž neustále přeplněné a odpadky pak po okolí roztahují zvířata. Takže bych uvítala, kdyby nějaký navíc město přidalo," zmínila jedno z kritických míst žena. Vyškované upozorňují i třeba na křižovatku u Základní školy Tyršova, kde jsou hned tři sběrná místa. A mnohdy v den svozu poloprázdné popelnice.

Změny na Palánku

Nevyvážená situace však podle vedoucího vyškovského odboru životního prostředí Jiřího Kutálka není daná tím, že by svozová auta do některých částí jezdila méně a do jiných víc. „Snažili jsme se kontejnery rozmísťovat podle toho, kde jsme si mysleli, že budou lidé chodit. Ale oni si třeba našli cestu k jinému hnízdu. Rozmístění není úplně jednoduché. Tak tomu bylo například na Palánku, kde některá místa byla předimenzovaná, tak jsme je museli mírně přesunout," vysvětlil.

Monitoring je však podle něj dostatečný. Zajišťují ho nejen pracovníci městského odboru, ale i zaměstnanci Respona a samotní obyvatelé daných lokalit. „Na podněty lidí reagujeme. Rozhodně to ale nefunguje tak, že po Vánocích nebo státním svátku, který připadne na svozový den, nebo po jiné jednorázové akci, okamžitě přidáme kontejner. To by účel nesplnilo. I naši lidé mají na starost monitoring přímo v terénu, sledují místa, kde bývá dlouhodobý problém," potvrdil Kutálek.

Zpětnou vazbu poskytují i samotní pracovníci svozu odpadu. „Jsou lokality, zejména na sídlištích, kde některé kontejnery přeplněné bývají. A samozřejmě víme i o lokalitách, kde je s jejich zaplněním problém. Ale jejich přesun na vytíženější místa není úplně jednoduchou záležitostí. Snahou nás i města je totiž to, aby hnízda byla co nejdostupnější. Proto je do jednotlivých částí ulic a mezi domy rozmísťujeme tak, aby k nim byla docházková vzdálenost lidí co nejkratší," vysvětlila projektová a marketingová manažerka Respona Petra Přikrylová.

Vybrat ta správná místa komplikují i samotní lidé. „Chtějí mít nádoby co nejblíž, ale na druhou stranu nesouhlasí s tím, že by měly stát před jejich domem," poukázal Kutálek.

Dalším problémem jsou pak předpisy. „Někde přidání brání různá stavební omezení i nutnost zachovat výhledy v křižovatkách. Pokud ale máme žádost města o přidání nebo stáhnutí některých z nich, snažíme se jim vyhovět," informovala Přikrylová.

Dalším problémem jsou peníze. „Za nádobu na papír zaplatíme ročně přes pět tisíc, za plastovou dokonce osm tisíc osm set. Zvýšené náklady se pak promítnou i do poplatku, který vybíráme od lidí. Rádi bychom ale udrželi jeho stejnou výši," zmínil Kutálek.

To, že jsou často kontejnery přeplněné, je ale dané i tím, že leckdy se lidé neobtěžují krabice nebo třeba plastové láhve zmáčknout. Ty pak zbytečně zabírají prostor. „Víme také o tom, že k některým hnízdům přijedou autem lidé, kteří v lokalitě vůbec nebydlí, a nastřádaného odpadu se zbaví," poukázal na nešvar Kutálek, který je přesvědčený, že i tak je systém funkční.

Podle vedoucího vyškovského střediska společnosti Tomáše Albrechta není možné určit místa, kde k nadměrnému přeplnění stabilně dochází. „Například papírem bývají častěji zaplněné ty ve Sportovní a Tyršově ulici. Komunální odpad nejčastěji zaplňuje nádoby třeba v hnízdě na rozhraní Dukelské a Sportovní," řekl.