„Mateřskou mám od začátku sedm a půl tisíce. To se mi od ledna nezměnilo. Zato mi ale snížili přídavky na dítě z šesti set na pět set korun. Na šest stovek mi je přitom zvýšili v říjnu loňského roku. Tak jsme se doma shodli, že si to rovnou mohli nechat, a ne s tím pořád šachovat. Samozřejmě, že mi pokles přídavků vadí,“ svěřila se mladá Barbora, která si nepřála zveřejnit své příjmení v novinách.

Ta také podotkla, že sama nevěděla, z jakého důvodu se jí peníze z přídavků snížily. „Vždycky to záviselo na tom, jaký má člověk příjem. Nevěděla jsem, že po sociální reformě se výše přídavků odvíjí také od věku dítěte. Mám ale naštěstí přítele, který vydělává docela dost peněz, takže se o nás dokáže postarat. Hůř jsou na tom určitě maminy, které jsou s potomkem samy,“ zdůraznila dívka.

Jak se promítnou změny nastolené sociální reformou například mezi sociálně slabšími obyvatelkami azylového domu v Opatovicích zatím jeho vedoucí Alena Novotná nedokázala odhadnout. „V této době všechny maminky u nás pracují, protože mají už starší děti. Proto nemají potíže s tím, že by za bydlení v azylovém domě nemohly zaplatit. Problém nás zřejmě čeká, až přijmeme ženy na mateřské. Sociální reforma se jistě v jejich příjmu nějak promítne,“ uvedla Novotná.

Zatímco mnohým lidem udělala sociální reforma čáru přes rodinný rozpočet a donutila je šetřit, kde se dá, úředníci ze sociálních odborů mají ty největší zvraty už za sebou. Žádné rozdíly ve vyplácení dávek tak nezaznamenávají.

„Změna celého sociálního systému přišla v roce 2007. To jsme začali postupovat podle nového zákona o hmotné nouzi a o sociálních službách. Dávky sociální potřebnosti byly nahrazené dávkami pomoci v hmotné nouzi. Počet klientů se rapidně snížil oproti roku 2006, protože se změnil okruh společně posuzovaných osob,“ řekla vedoucí vyškovského odboru sociálních věcí a zdravotnictví Jitka Koblížková.

To potvrzuje také Libuše Posoldová ze sociálního odboru ve Slavkově u Brna. „Například děti po škole, které se na nákladech domácnosti podílely určitou vlastní částkou a které jsme v roce 2006 ještě posuzovali samostatně, od minulého roku posuzujeme ve společném okruhu s rodiči. Proto čísla nejsou moc vysoká,“ vysvětlila úřednice.

Třeba ve Slavkově k poslednímu lednu vyplatil sociální odbor ve svém správním obvodu přes sto třináct tisíc korun v dávkách pomoci v hmotné nouzi a dva miliony dvě stě deset tisíc korun se rozdělilo mezi ty, kteří mají právo na příspěvek na péči.

Vedoucí sociálního úřadu v Bučovicích Lubomír Juráček se třeba domnívá, že počet vyplácených dávek v letošním roku naopak spíš stoupne. „Pokles jsme zaznamenali v roce 2007 po schválení nových sociálních zákonů. Je možné, že příspěvek na péči mírně vzroste. Dokonce je velmi pravděpodobné, že vzhledem k opatřením v sociální reformě dojde k nárůstu žadatelů o dávku pomoci v hmotné nouzi, pokud se reforma odrazí v zaměstnanosti v daném regionu,“ myslí si Juráček.

Právě dva výše zmíněné druhy sociálních dávek teď klienti dostávají od městských úřadů.

Za dávkami státní sociální podpory, jako je přídavek na dítě nebo rodičovský příspěvek, musí na pracovní úřad. Jeho zaměstnanci na rozdíl od úředníků nějaké viditelné zvraty po nastolení sociální reformy očekávají. „Okruh příjemců přídavků na dítě v okrese zřejmě klesne minimálně o jednu třetinu,“ informovala vedoucí pracoviště státní sociální podpory vyškovského pracovního úřadu Jarmila Surmová.