Na rozhodnutí, jakým směrem se v životě vydají, mají současní deváťáci zhruba jen dva týdny. Přihlášky na střední školy musejí podat do 15. března. Nervózní z toho, že se na vysněnou školu nedostanou, však můžou být podle všeho o dost méně, než byli ještě nedávno jejich předchůdci.

„Zatím dorazilo několik prvních přihlášek. Letos budeme otevírat jako každý rok jednu třídu osmiletého a jednu čtyřletého gymnázia a jednu třídu obchodní akademie. Na zájemce čeká test všeobecných předpokladů. K této formě jsme přistoupili, když začal platit rámcový vzdělávací program, díky němuž si školy můžou značně přizpůsobit výuku a osnovy tak nejsou jednotné," přiblížil ředitel Gymnázia a Obchodní akademie Bučovice Jiří Vlček.

Podle něj je mnohem složitější dostat se na osmileté než na čtyřleté gymnázium. Z řad deváťáků přijmou dokonce i ty, kteří u testů příliš nevynikli. „Odmítáme vlastně jen ty, u kterých máme odůvodněné obavy, že by studium nezvládali. Zájemců není o moc víc než volných míst. Dostat se tak můžou i ti, kteří měli percentil třeba jen mezi deseti a dvaceti. O schopnosti studovat totiž testy vypovídají pouze v omezené míře. Ti, kteří mají percentil přes devadesát, jsou vynikající vždycky," zmínil Vlček.

Většina zájemců se podle ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Vyškov Petra Navrátila zpravidla dostane na maturitní obory, které škola otevírá. „Letos je velký zájem o strojírenskou třídu. Z učňovských oborů potom o klempíře-pokrývače. Z maturitních se tak stávají opravdu výběrové třídy. Dostane se tam přibližně osmdesát procent přihlášených, ostatní ale můžou následně využít některého nematuritního oboru. Už se nám proto vůbec nestává, že se třeba kvůli špatnému prospěchu žáků téměř rozpadne třída, jako tomu bylo v minulosti," pochvaloval si Navrátil.

Chodí i pro rady

Škola nabízí uchazečům o studium i bonus v podobě přijímací zkoušky nanečisto. „Můžou si tak udělat lepší představu o tom, co po nich budeme u přijímaček chtít. Také jim to pomůže zvládnout nervozitu, až budou zkoušku dělat naostro," je přesvědčený Navrátil.

Aby předešli případnému neúspěchu svých dětí u přijímacího řízení, někteří rodiče volbu školy předem konzultují s odborníky. „Každoročně se přijdou poradit desítky klientů. Značnou část z nich tvoří ti, se kterými jsme spolupracovali už dřív. Často jde o děti se zdravotním postižením. Spolupracujeme i s úřady práce, které mapují poptávku v jednotlivých oborech," uvedl ředitel vyškovské pedagogicko-psychologické poradny Jiljí Špičák.

Poměrně dobré prognózy má podle odborníků na trhu práce obor elektrotechniky, kterému se chce v budoucnu věnovat například Martin Klein z Vyškova. „Vybíral jsem podle toho, co mě baví. Rodiče mi nemuseli příliš pomáhat," svěřil se Vyškovan. Pokud se na kýženou školu dostane, stráví každý den víc než dvě hodiny na cestě do a ze školy. Ne každý je ale ochotný za vzděláním cestovat. „Budu se hlásit na Obchodní akademii do Vyškova. Důležitá je pro mě i dostupnost školy a svou roli sehrál i fakt, že už tam mám nějaké kamarády," těší se Markéta Jachimiaková z Vyškova.

Podle odborníků může být kritérium poptávky na pracovním trhu ošidné. „Nikdo nemůže garantovat, jak bude pracovní trh za několik let vypadat. Vybírat školu podle současné situace nemusí být dobrá strategie. Na druhou stranu je určitě lepší mít vystudovanou odbornou školu než skončit po gymnáziu. Ačkoli je totiž snadné dostat se na vysokou školu, je mnoho těch, co přecení své síly a potom ji nedokončí," popsal pracovník vyškovského úřadu práce Radomil Novotný.