Kresbou i malbou se Tomáš zabývá už od druhé třídy, kdy navštěvoval výtvarnou výchovu na Základní umělecké škole ve Slavkově u Brna. Rozhodující okamžik pro něj nastal v jeho patnácti letech při výběru budoucího povolání. Jako svou střední si zvolil uměleckou školu v Brně. „S přípravou na přijímačky mi pomáhala moje učitelka z umělecké školy Alena Slezáková. Dřív jsem totiž nijak systematicky nemaloval. Nakonec mě na školu přijali," vzpomíná Tomáš na své malířské začátky.

Všechno ale mohlo být jinak. Tomáš se dřív věnoval i bojovým uměním, která ho pohltila. Na střední škole už ale neměl moc času na oba své koníčky. Opět se musel rozhodnout. Zvítězilo výtvarné umění. S ním pokračoval i na Akademii výtvarných umění v Praze.

Jako čerstvě vystudovaný umělec potřeboval najít místo pro svou tvorbu. „Už za studií v Praze jsem maloval v pronajatých prostorách vážanského chovatelského domu. Ateliér je ale příliš malý na malbu velkých pláten. Nemám od nich dostatečný odstup, proto větší věci maluji na dvoře. Tím jsem bohužel závislý na počasí," říká Tomáš. Kvůli nedostatku prostoru si Tomáš pronajal druhý ateliér v Praze.

Zřídil si ho spolu s dvěma grafiky. „Sice máme i pohovku, ale není tam ideální přespávat kvůli výparům z barev. Ještě k tomu je ateliér umístěný v podkroví, přes léto tam máme hrozné dusno. Proto teď většinu času trávím ve Vážanech," vysvětluje své rozhodování mezi malováním ve městě a na vesnici umělec.

Loni v létě měl šestadvacetiletý talent svou první vlastní výstavu s tématem Knihovna v brněnské Galerii mladých. Objevilo se na ní i několik jeho diplomových prací. „Při jejich tvorbě jsem se odklonil od olejomalby a začal tvořit pomocí koláže, kterou doplňuji malbou. Nyní v tom pokračuji a experimentuji nejen s nalepováním stránek knih na plátno, ale i s jejich přemalováním a následným stržením, vrstvením zbylých otisků nebo dokonce se zapalováním papírových kapesníčků na malbě a následnou strukturou barev," vysvětluje muž.

Na jeho některých obrazech díky reliéfu vzniká dojem plasticity. Výjevy z nich jakoby vystupují do prostoru. „Druhou autorskou výstavu jsem měl teď v březnu a dubnu v pražské galerii Laboratorio. Vždy vytvářím obrazy v nějaké tematické sérii, jejíž forma se může časem vyvíjet. Téma jsem tentokrát nazval Za mnohostěnným zrcadlem," popisuje způsob své nynější tvorby Tomáš.

Mladý malíř většinou maluje na plátna větších rozměrů. Jejich jedna strana měří kolem dvou metrů. Cena pláten se pohybuje od stovek po tisíce korun za metr. Tomášovi stačí jedny z těch levnějších, na která si už zvykl. „Měl bych začít malovat menší formáty obrazů, jsou praktičtější. Lidé je umístí lépe i do bytů. Už jsem s tím měl také problém. Obraz si zájemci ode mě nekoupili jen proto, že se jim nikam nevešel," říká s lehce trpkým úsměvem Tomáš.

Jeho větší obrazy se cenově pohybují kolem padesáti až šedesáti tisíc korun. Samozřejmě čím menší obraz si kupující vybere, tím méně za něj zaplatí. „Několik obrazů jsem už prodal a byly to olejomalby i koláže. Sice jsem od pár lidí slyšel, že by si raději koupili olejomalbu, ale nedá se to tak jednoduše rozdělit," zamýšlí se mladý umělec.

Peníze z prodaného obrazu jsou pro něj jednorázovým příjmem, na který se ale nemůže spolehnout. Chce si sehnat stálou práci a k ní malovat. „V budoucnu bych rád vycestoval do zahraničí. Je mi jedno, jestli skončím v Evropě nebo za oceánem," tvrdí.

MARTINA JAROŠOVÁ