I s třímilionovým poklesem příjmů je zoo na konci roku v mírném nadbytku. „Z toho ale fungujeme obvykle i do května, než naroste zájem. Se současným stavem zaměstnanců pracujeme patnáct let a povinnosti spíše narůstají pro stejný počet lidí. I při uzavření udržujeme provoz a staráme se o zvířata při nemalých nákladech,“ doplnila ředitelka.

Pro mnohé Vyškovany je uzavření areálu nepříjemné překvapení. Sváteční procházky po zoo jsou pro mnoho rodin už rutinou. „Tak tohle opravdu nepochopím. Moc jsme se tam těšili,“ reagovala na opatření například Kateřina Landsmannová z Vyškova.

Zásah pro zoo zatím není tak zásadní. „Znamená to ale pochopitelně omezení investic. Udělali jsme to už letos, zahájili jsme přitom práce především na výběhu pro psy dingo, což je ale neodkladné. Zachránilo nás hlavně letní uvolnění, protože v tomto období chodí obvykle nejvíce lidí. Snad se situace vrátí do normálu, protože při dalším podobném výpadku by to už dopadlo na provozovatele, což je město Vyškov,“ uzavřela Nepeřená.

Podle místostarosty Vyškova Josefa Kachlíka je zásadní, že se alespoň hlavní sezóna v zoo obešla bez větších finančních ztrát. „Pokud bude zoo potřebovat v rámci výstavby expozice dingo pomoc, tak město podle svých možností zajisté vyjde vstříc," ujistil Kachlík.

V zoo chovají zvířata z celého světa a zajištění péče je poměrně náročné a nákladné. Každý druh má přitom podle geografického výskytu vlastní biotop s určitým klimatem vnějšího prostředí. „Abychom se přiblížili podmínkám každého biotopu, tak stavíme výběhy a ubikace, které odpovídají jejich fyziologickým nárokům. I když nikdy nedocílíme takové prostředí, které mají ve volné přírodě, snažíme se k tomu přiblížit,“ vysvětlila zooložka Dana Hyláková.

Třeba v expozici Afrika žijí africká zvířata jako skot Watussi, kozy burské, ovce kamerunské nebo velbloudi jednohrbí. „Ty mají vyšší nároky na teplo oproti expozici Asie, kde chováme buvola domácího nebo velblouda dvouhrbého, kteří pochází z jiných klimatických podmínek a snáší velice dobře i minusové teploty. Proto máme v ubikaci pro africká zvířata, platí to zejména u velbloudů jednohrbých, vybudované elektrické panely, kterými při poklesu teplot prostor vyhříváme,“ popisovala Hyláková.

Úspěšné letošní porody v Zooparku Vyškov:

Malpa plačtivá - 14. listopadu 2020

Skot skotský náhorní - 6. prosince (jalovička), 20. prosince (jalovička)

Zebu zakrslý - 11. prosince (jalovička a býček)

V ubikaci opic a poloopic udržují provozovatelé teplotu centrálním topením a na zimní období jim přidávají vyhřívané podložky.

„Stejně tak v pavilónu Austrálie, kde chováme papoušky, udržujeme teplotu centrálním topením. Ovce, kozy, drůbež a králíci na "Babiččině dvorečku" a v Pavilónu drůbeže mají uzavřené ubikace, kde se v zimě mohou schovat. Tato zvířata nevyžadují vyšší nároky na teplo. Bezvětrné zázemí, suchá podestýlka a kvalitní krmná dávka a napájení je pro ně dostačující i v zimních měsících,“ sdělila zooložka.

V komplikovanější situaci jsou vysokobřezí zvířata jako ovce a kozy, která se v zimních měsících chystají k porodům.

„Stěhujeme je do uzavřené stáje, kde jsou oddělené od ostatních zvířat ze společného výběhu, abychom jim poskytli klid k porodu, pohodu a vyváženou krmnou dávku. U ostatních plemen skotu jako Zebu, Dahomey, Skot skotský náhorní a skot Cachena, vytváříme v jejich ubikaci hlubokou podestýlku, která má velmi dobré tepelné i izolační vlastnosti. Pokud dochází u těchto plemen k porodům v zimních měsících, vytvoříme ve společné ubikaci porodní box, aby se samice mohla o narozené mládě starat,“ dodala Hyláková.

Pokud je vše bez problémů, skončí mládě i s matkou v chovné skupině. Stejný postup provádí ošetřovatelé i u koní a oslů. Naposledy takto ve vyškovské zoo uvítali nového obyvatele teprve v neděli dvacátého prosince, kdy se narodila jalovička skotu skotského náhorního.